24. srpen: Svátek má Bartoloměj. Je den, kdy byly zničeny antické Pompeje

Zpět
na

Panna

Autor: CNC

23. srpen <<< 24. srpen >>> 25. srpen

Lidé narození 24. srpna jsou Panny.

Svátek slaví Bartoloměj

Ženský protějšek: nemá
Nejpoužívanější domácí podoby: Bárt, Bártík, Bartoň, Bartolík, Bartolomějek
Původ: Bartolomějové jsou citliví, důvěřiví a obětaví. Až v pozdějším věku, po životních zkušenostech, pochopí, že nemohou tolik důvěřovat a obětovat se pro každého.
Povaha: Bohuslavové jsou ambiciózní. Jdou si za svými cíli bez ohledu na ostatní. Rodinný život je příliš neláká. Pokud se jim nedaří, bývají despotičtí.
Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí pro muže narozené ve znamení: Lva a Panny.

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >

Zničení Pompejí

24. srpen je navzdory některým pochybnostem považován za den, kdy byly zničeny starověké Pompeje. O přesném datu víme díky Římskému spisovateli Pliniovi mladším. Ten datum výbuchu Vesuvu zaznamenal ve svých dopisech, které si vyměňoval s historikem Tacitem.

Sám totiž zkázu města sledoval z protějšího břehu z města Misenum, kde jeho strýc a adoptivní otec Pliny starší sloužil jako velitel římské flotily. Sám po výbuchu zahynul, když se snažil zachránit přeživší. Podle popisu jeho adoptivního syna k tomu mohlo dojít kvůli astmatickému záchvatu.

U samotné erupce pak Pliny mluví především o oblaku, který přirovnává k borovici. Podle něj byl nad zemí úzký a teprve ve výšce se rozrůstal do šíře. Experti následně tento ničivý druh exploze na Pliniovu počest pojmenovali.

Město totiž nezničila láva, ale opakující se vlny pyroklastických proudů (směsi žhavých plynů, sopečného popela a úlomků magmatu). Ty město postupně zasypaly až do výše 25 metrů. Tím jej, zároveň s nedalekým Herculaneem, zakonzervovaly na příštích 16 století.

Ke znovuobjevení Pompejí došlo v roce 1748. Náhlá katastrofa město zakonzervovala v přesné podobě. Pro archeology a historiky se tak stalo cennou ukázkou toho, jak vypadal život ve starověkých městech. Kromě zachovaných domů, lázní nebo fóra se podařilo zachránit i řadu fresek, včetně starých nápisů, které slouží jako unikátní ukázka vulgární latiny, kterou Římané používali v každodenní mluvě.

Známé jsou i vulgární fresky, které zdobily zejména stěny městského nevěstince. Dalšími proslulými památkami je napřiklad Amfiteátr, dvě divadla nebo Dům tragického básníka, který je známý svou bohatou výzdobou a upozorněním „pozor pes“, které zdobí dlažbu vestibulu.