Lidé narození 12. května jsou Býci.  


Svátek slaví Pankrác

  • Ženský protějšek: nemá
  • Nejpoužívanější domácí podoby: Pankrácek, Pankry
  • Původ: Jméno Pankrác je řeckého původu. Pochází zřejmě z řeckého jména Pankrátios, které znamená „velký závod“ nebo „víceboj“. 
  • Povaha: Pankrácové jsou velcí individualisté a rádi se prosazují, což jim komplikuje partnerské vztahy. Inklinují k humanitním vědám.
  • Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí zejména pro muže narozené ve znamení Raka, Ryb a Berana,

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >  


Mezinárodní den ošetřovatelek

Mezinárodní den ošetřovatelek se slaví v den narození Florence Nightingalové (1820). Tato anglická dívka, narozená ve Florencii, se po krátkém ošetřovatelském školení vydala za krymské války v roce 1853 s dalšími ošetřovatelkami do vojenské nemocnice na předměstí Konstantinopole. Tam mezi nemocnými a zraněnými britskými vojáky vytvořila základy ošetřovatelského modelu, který se používá dodnes. Zavedla především přísná hygienická opatření, dietoterapii, větrání, vhodné osvětlení pro pacienty, na které dohlížela i v noci. Na popud Florence Nightingalové byla v Londýně založena první škola pro zdravotní sestry. Florence vytvořila také učební plány a celý život se angažovala ve zlepšování této profese. Jako uznání její práce obdržela od královny Victorie Červený kříž a jako první žena britský Řád za zásluhy pro britské impérium. Proto si dnešní den zdravotní sestry na celém světě připomínají tento den jako svůj svátek.

Josef Mánes

12. května 1820 se v Praze v umělecky založené rodině narodil český malíř a ilustrátor, představitel českého romantismu Josef Mánes

Po ukončení základní školy začal studovat na Akademii výtvarných umění, kde byl tehdy ředitelem František X. Tkadlík, který Mánesa naučil pečlivosti provedené malby a měl na něj nezanedbatelný umělecký vliv. Účastnil se také studijních pobytů v Mnichově, Drážďanech, v Polsku a Slezsku.

Josef Mánes byl jedním z představitelů českého umění 19. století. Zejména akvarelová malba a sklon ke kresbě inspirované venkovským lidem byla obsahem jeho tvorby. K národním pokladům patří obraz Mánesovo velké lásky Františky Šťovíčkové.

Pracoval neúnavně a s velkým nasazením na mnoha zakázkách nejen pro vznešené rodiny, ale také pro spolky. Jednou z nejznámějších veřejných zakázek je návrh dvanácti terčů s alegoriemi ročních období tzv. kalendárium na Staroměstském orloji. Mánes se také zapojil do veřejného života, především se účastnil přípravy Slovanského sjezdu a sbíral podklady pro návrh českého kroje. Pro spolek Jednota umělců nakreslil známý obraz Líbánky na Hané a je autorem celé řady portrétů a krojových studií. 

V průběhu let se u něj začaly projevovat příznaky duševního onemocnění, které vedly až k frustraci, začal malovat zmatené obrazy, nedokázal se soustředit a normálně komunikovat s okolím. 

Josef Mánes zemřel po dvouletém trápení v jedenapadesáti letech jako v té době ne příliš uznávaný malíř. Význam jeho díla byl uznán až v počátku 20. století.


Psalo se 12. května před rokem: