8°C
Polsko vysává české pohraničí: Jiřímu (38) i dalším „ukradne“ důl vodu ze studny
Jiří (38) se rozhodl před dvěma lety zakoupit domek na vesnici na severu Čech. Zamlouvala se mu výhodná cena, lokalita i dojezdová vzdálenost do práce. Radost měl také z vlastní studny. Jenže brzy po nastěhování zjistil, že to s vodou nebude tak jednoduché. Díky polskému dolu Turów totiž z pohraničí povrchové i podzemní zdroje mizí. Ze studen a potoků tak mohou být za pár let jen suché jámy a řečiště. Těžba se má navíc rozšiřovat, což dopadne nejméně na 30 tisíc Čechů.
Jiřího to vždycky táhlo víc do přírody, než do města. I proto se rozhodl v roce 2015 pořídit vesnický domek ve Václavicích v Hrádku nad Nisou a opustit pronajatý liberecký byt.
Při koupi byl nadšený mimo jiné z toho, že je u stavby studna. „Díky studni může člověk výrazně ušetřit na vodě, což je samozřejmě příjemné. Není to ale její jediná výhoda. Nerad piji chemicky ošetřenou vodu z vodovodu, měl jsem tak radost, že bych mohl mít svoje vlastní zdroje,“ popsal Blesk.cz Jiří.
Po nastěhování se o problematiku začal podrobněji zajímat a s nelibostí zjistil, že mu ovšem vlastní studna bude dost možná za pár měsíců či let k ničemu. Jak mu ostatně potvrdili i sousedé. Důvodem je polský důl Turów v Žitavské pánvi, který odčerpává podzemní i povrchovou vodu z českého pohraničí. Nejvíce jsou zasaženy obce v oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy, kde již dnes studně a potoky vysychají. Důl se má navíc zvětšovat, což povede podle vypracované studie ke zhoršení situace.
„Všichni tady víme, že nám důl bere vodu. Zatím ve Václavicích je, ale to se zřejmě během let změní. Nejspíš by nepomohlo ani prohloubit vrty, což je navíc dost nákladné. Hrádek nad Nisou nám tak do schránek dává nabídku přihlášky k vodovodům,“ popsal Jiří.
Do vodovodu se ale řada jeho sousedů zrovna nehrne. Důvodem jsou samozřejmě finance. „Sousedé jsou naštvaní, stejně jako já. Někteří jsou dost nemajetní a nechtějí či nemohou za vodu tolik platit. Jiní mají navíc třeba statek a vodu potřebují. Je rozdíl, pokud ji máte ze studně nebo máte platit skoro sto korun za kubík,“ vysvětlil Jiří. V současné době stojí metr krychlový vody v Libereckém kraji přesně 98,30 korun.
Pohraničí bez pitné vody
Ovšem ani připojením na vodovod problém pro Václavice či další vesnice a obce nezmizí. I vodárně může totiž pitná voda chybět. Akutně by se problém dotkl až 30 tisíc lidí.
Nejde přitom o novou potíž. „Již v 80. letech minulého století těžební činnost dolu Turów výrazně změnila směr proudění podzemních vod. Došlo k radikálnímu snížení hladiny podzemní vody na ploše až 40 km2. Maximální poklesy hladiny v české části Žitavské kotliny tehdy dosáhly 50 až 60 metrů,“ informovala Severočeská vodárenská společnost (SVS), která si spolu s Frýdlantskou vodárenskou společností (FVS) nechala k tématu zpracovat studii.
Nyní má navíc Polsko v plánu celý projekt ještě rozšířit. Dosud jednu z největších elektráren v zemi - Turów - zásobil uhlím důl o rozloze 45 km2. V roce 2020 by měl být ovšem uveden do provozu nový blok elektrárny, kvůli kterému chtějí sousedé prohloubit důl o cca 60 – 80 metrů a zvětšit jeho plochu až na 55 km2.
Aby se následně české pohraničí na severu neocitlo bez vody úplně, bude potřeba zajistit nové zdroje a postavit přivaděče, vodovody i úpravny.
„Z naší zpracované studie vyplývají návrhy technických opatření, které je nutné realizovat pro zajištění dodávek pitné vody a likvidaci odpadních vod pro oblast Frýdlantského výběžku v případě další těžby v lomu Turów. Studie obsahuje i odhad výše nákladů na tato opatření, které dosahují více než 900 mil. Kč, ale pouze pro oblast Frýdlantska. Obdobná studie byla zpracována i pro oblast Chrastavy a Hrádku nad Nisou, která generuje další opatření,“ popsal pro Blesk.cz Petr Olyšar z FVS.
Polsko se do kompenzací nehrne
Zmiňované finance ale obce ani společnosti nemají k dispozici. Zasáhnout tak bude muset česká vláda. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) přislíbil až 150 milionů korun na přípravu projektů, které mají situaci řešit. Plán počítá hlavně s přivedením vody z přehrad v Jizerských horách.
Experti z ministerstev životního prostředí a zemědělství také vypracují materiál pro vládu. „Dokument popíše současný stav a možný návrh řešení s přesným harmonogramem. Vypracujeme ho v horizontu měsíce a vláda pak rozhodne o případné finanční podpoře. Na té by se podílel kraj, vodohospodářské společnosti a stát. V tuto chvíli se bavíme o prvních desítkách milionů, maximálně 150 milionech korun,“ uvedl Brabec.
Polská strana se zatím ke kompenzacím příliš nehlásí a vyčkává. Tamní ministr životního prostředí sice již v únoru 2016 uvedl, že je země připravena poskytnout Česku peněžní náhradu. Zástupci vlastníka dolu, energetické skupiny PGE, ale vliv na tuzemské pohraničí do jisté míry popírají. Zásadní teď bude zpráva o posouzení vlivu na životní prostředí EIA, jež je nutná k získání povolení rozšířit důl a pokračovat v těžbě do roku 2045. Úplná zpráva se očekává do poloviny roku 2017.
„Teprve až dokumentace EIA k záměru rozšíření těžby v Turówě, na niž čekáme od polské strany, prokáže skutečný vliv na úbytek vod na území České republiky. Nemůžeme připustit situaci, že lidé nebudou mít vodu. Proto je třeba připravit se dopředu,“ nastínil ministr Brabec.
Data by měla dodat také Česká geologická služba, která má na Hrádecku, Chrastavsku a Frýdlantsku realizovat průzkumné vrty.
Agentura ČTK popsala, že jen v roce 2013 odčerpali v dole 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí v Polsku do řek. Podle agentury toto množství představuje více než 80 procent roční spotřeby vody celého Libereckého kraje.
Česko se potýká s nedostatkem vodních zdrojů ale i kvůli suchu. O tom debatoval Brabec:
A zbytek vysávají rusáci.