Ve vyprahlých lesích hynou smrky, sucho si v Česku začíná vybírat svou daň

Okolo roku 2040 budou souvislé smrkové porosty minulostí, předpovídají to vědci a to třeba pro nižší polohy Drahanské vrchoviny. Vláha se už nyní na mnoha místech smrkům nedostává. Na Olomoucku ve vojenském výcvikovém prostoru usychají.

„Pohled na zátiší s urostlými smrky s krásně rovnými kmeny bude vzácností. Smrk je měkký, dobře se s ním pracuje, a je proto nejvíce využíván ve dřevozpracujícím průmyslu. Další druhy jsou náročnější a patrně si vyžádají i úpravu strojů na pilách a v dílnách,“ řekl Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně.

Podívejte se na záběry české přírody z dronu:

I když je za národní strom považována lípa, tak dlouhá desetiletí je v zemi nejvíce zastoupenou dřevinou smrk. Každým rokem přibývají srážky, ale krajina je i tak vyprahlá. V létě prší více než na jaře, ale díky vyšším teplotám se voda rychleji vypařuje. Smrk se neumí vypořádat se změnami počasí a schází mu i v období, kdy prší, vláha, kterou potřebuje k růstu.

Skončí kvůli suchu Česko „na suchu“? Dešťovka i nádrže vyjdou na 28 miliard

Na 85 % území Česka byly kdysi vhodné podmínky pro pěstování smrků v polohách okolo 500 metrů nad mořem. Nyní je to kolem 20 procent území a situace bude daleko horší. Souvislé smrkové lesy budou mít zajištěnou celoroční závlahu v horách.

Díky suchu jsou stromy méně odolné proti vichřicím a škůdcům. Dle lesníků je řešení v celkové změně krajiny. Vysychající lesy se budou muset vykácet a smrkový porost nahradit lesy s buky, duby a jedlemi. „Budeme se muset naučit hledat nejvhodnější místa pro výsadbu smrků. V nově vznikajících smíšených lesích to budou ty části, kde jsou mokřiny. Jen ty zajistí smrkům dostatek vláhy. Změna ale bude nevyhnutelná,“ doplnil Čermák.

Za sucho v Česku 600 milionů navíc. Jurečka protlačil kompenzace zemědělcům