Počet dětí s kily navíc v Česku významně narůstá. Nadváhou trpí až čtvrtina nejmladší generace. Odborníci tvrdí, že nejlepší prevencí je včasné odhalení sklonů k nadváze a hlavně také informovanost rodičů o této problematice, která není příliš vysoká. Pokud dítě trpí obezitou, pravděpodobnost, že bude obézní i v dospělosti, je vysoká. V tom případě mu hrozí cukrovka, předčasná invalidita, nebo dokonce smrt. Jaké jsou způsoby prevence a možnosti léčby obezity?
Počet obézních dětí v Česku roste: Jsou šikanované, hrozí jim i předčasná smrt
1.Metody k určení obezity
„K určení nadváhy a obezity u dětí se používají tzv. percentilové grafy, jejichž křivky znázorňují závislost hmotnosti na výšce (pro posouzení hmotnosti u dětí mladších 5 let) nebo hodnot BMI na věku. Tyto grafy mohou sloužit také ke sledování výšky (růstová křivka), případně k posouzení porodní hmotnosti a délky. V úvahu se bere také pohlaví, takže percentilový graf se pro dívku i chlapce mírně liší,“ uvádí odborníci z portálu Lékarnické kapky.
Podrobnější informace a způsob použití grafů spolu s názornými ukázkami můžete najít např. na stránkách ZDE.
U starších dětí je možno k orientačnímu posouzení použít pouze BMI spolu s obvodem pasu. Někdy se dá také použít jako doplňující metoda změření tloušťky kožní řasy v oblasti paže a břicha (tzv. záštipcová metoda).
2.Faktory pro vznik obezity
Na vznik a rozvoj obezity má významný vliv rodina a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. U 90–95 % všech dětí trpících nadváhou nebo obezitou se jedná o tzv. alimentární obezitu (tedy ovlivněnou zevními faktory, zejména nepoměrem mezi energetickým příjmem a výdejem).
Někteří rodiče mají tendence svádět obezitu svých dětí na genetiku. Ale genetické dispozice se uplatňují na rozvoji obezity ve 40 %.
Správný stravovací režim je u dětí mnohem důležitější než u dospělých. Je potřeba už od malička vštěpovat dítěti jak vhodné složení stravy, které je důležité pro růst a vývoj, tak stravovací návyky a v neposlední řadě také přiměřený pohyb.
3.Vliv hormonů na obezitu
V některých případech může mít na rozvoji obezity svůj podíl také vliv hormonů, především leptinu a ghrelinu, které regulují příjem potravy a energetický výdej, a možné poruchy receptorů pro tyto hormony.
V období puberty u dívek je také významný vliv estrogenů na množství a oblasti ukládání tuků. Případně pak jiná onemocnění (např. zvýšená funkce štítné žlázy), jejichž následkem může obezita být. Jedná se pak o obezitu sekundární.
4.Pozor na novorozence
Rizikovým obdobím je novorozenecký věk, kdy se tvoří tukové buňky. Předčasné nebo nadměrné podávání mléčné výživy může podpořit zvýšenou tvorbu tukových buněk už v tomto útlém věku. Maminky by se také měly vyvarovat utěšování plačícího dítěte tím, že mu dají lahev, případně si jej přiloží k prsu.
5.Nástup do školy a puberta
Dalším krizovým obdobím je nástup do školy, neboť dochází ke změně denního režimu a snížení pohybové aktivity (sezení ve škole, při psaní úkolů, nedostatek času na oblíbené aktivity), ale také se začíná uplatňovat vliv kamarádů a spolužáků. A nakonec puberta, kdy dochází k růstu a hromadění tukové tkáně a navíc se začíná snižovat energetická potřeba organismu.
6.Jaké jsou možnosti prevence?
„Stěžejním krokem pro prevenci je včasné odhalení nadváhy. Proto je zapotřebí být obezřetný a prevencí se zabývat již v kojeneckém věku, tedy zajistit dítěti vhodné stravovací návyky. Častou komplikací je bohužel nezájem a neznalost některých rodičů. Poradit se můžete také s dětským lékařem nebo nutričním poradcem,“ radí Kateřina Dubská z portálu Lékarnické kapky.
7.Základem je strava
Základem je kvalitní strava s vyváženým složením základních živin (bílkovin, cukrů a tuků) a omezením jednoduchých cukrů (sladkosti, sušenky, sladké nápoje, sladké pečivo), nasycených tuků (živočišného původu), tučných potravin (mléčné výrobky, uzeniny, párky, paštiky) a pochutin a postupným zařazením zeleniny, ovoce, vlákniny, celozrnného pečiva, kysaných mléčných výrobků, libového masa a ryb do jídelníčku.
Významný je také pitný režim. Nedostatek tekutin může způsobit bolest hlavy, nesoustředěnost, podrážděnost, únavu a zácpu. Vhodná je čistá neperlivá voda, 100% ovocné šťávy ředěné vodou nebo neslazený bylinný a ovocný čaj, případně rooibos.
8.Kolik porcí jídla?
Co se týče jídla, je doporučeno 5–6 porcí denně, každá porce by měla mít optimální množství a složení. Důležité je jednotlivá jídla nevynechávat, neodbývat, nepřesouvat do pozdních hodin a nejíst na noc.
Rodiče by měli vést děti k tomu, aby nejedly u počítače, televize nebo při jiné činnosti, ale u stolu a v čase k tomu vyhrazeném. Soustředit se na jídlo, jíst pomalu a s pauzami. Nejlépe formou společných rodinných snídaní, obědů a večeří. Tyto návyky si pak děti přenesou v budoucnu i do svých vlastních rodin.
9.Děti, hýbejte se
Nedílnou součástí je také dostatečný pohyb. I zde hraje hlavní úlohu rodič. Malé děti jsou odkázané na takový způsob trávení času, jaký mu připraví rodič. Ideální jsou pohybové aktivity spojené se hrou, procházkou, výletem, později jízdou na kole apod. Nabídnout bychom měli dítěti co nejvíce možností a nechat na něm, aby se samo rozhodlo, která aktivita nebo sport je pro něj optimální.
10.Jak probíhá léčba nadváhy?
Léčba u dětí postižených nadváhou a obezitou má probíhat vždy pod dohledem lékaře, nejlépe v dětských obezitologických poradnách. Významným pilířem je spolupráce rodiny – nejen rodičů, ale také babiček, dědečků, tetiček apod.
Stanoví se pevný program, který zahrnuje režimová, dietologická a pohybová pravidla, která je nutné dlouhodobě dodržovat, s cílem postupně změnit nejen chování a postoj k jídlu a pohybu, ale také myšlení a způsob řešení např. náročných situací jídlem. A to jak u postiženého dítěte, tak celé rodiny, aby nedošlo i do budoucna k novému rozvoji obezity a metabolického syndromu. Přitom by dítě nemělo mít nikdy pocit, že drží nějakou redukční dietu. Vše musí probíhat nenásilně, dítě je dobré stále motivovat a podporovat.
U starších dětí je možné léčbu vhodně doplnit léky, psychoterapií, případně dlouhodobou lázeňskou léčbou. Alternativní možností je také aurikuloterapie, tedy akupunktura ucha (u malých dětí se provádí pomocí laseru).
11.Dobrá a špatná zpráva
Dobrou zprávou je, že veškerá vyšetření a kontroly a většina rehabilitačních procedur jsou hrazeny z prostředků zdravotního pojištění.
Špatnou zprávou ale je, že obezita je v Česku už natolik rozšířená, že začíná být vnímána jako normální, některými je ignorována, jinými zase považována za odraz určité životní úrovně. Na druhou stranu jsou tlusté děti vystaveny posměchu, nebo dokonce šikaně. Kromě toho obezita zkracuje dětství až o 1,5 roku, snižuje průměrnou výšku o 1,5 cm a může zkrátit střední délku života až o 7 let.
Tobě monaisi už vážně jebe.