Děti možná získají vlastního ombudsmana: Bude řešit problémy s rodiči i šikanu
Desítky dětí, které jsou pod tlakem okolností a neví si rady, žádají každý rok o pomoc úřad ombudsmana. Trápí je nedostatek peněz, šikana, špatné zacházení v dětském domově nebo třeba problémy s rodiči. Pomoc však často není dostatečná a lidé z týmu veřejné ochránkyně Anny Šabatové pomáhají neformálně a nad rámec svých pravomocí. Už brzy by ale mohlo být vše jinak a v Česku by mohl vzniknout institut dětského ombudsmana.
Už 30 dětí letos žádalo o pomoc veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou, loni jich bylo 55. Nejčastěji jim je 12 až 15 let, ale jednou se na ni obrátilo i sedmileté dítě. „Počet případů, kdy se na nás obrátí dítě, stoupá. Nejčastěji řeší problémy v rodině,“ řekla Blesk.cz Šabatová.
Typický příklad - svěření dítěte jednomu z rodičů, kdy ten druhý usiluje o svěření do vlastní péče. „Děti jsou vystaveny velkému tlaku, neví si rady a chtějí, aby už to skončilo,“ popisuje ombudsmanka. Jindy jsou to spory o výživné, dluhy nebo exekuce. Děti píšou, že jejich rodina na tom není finančně dobře a neví si rady, co dál. Nebo je dostihnout finanční problémy kvůli tomu, že za ně rodiče, s nimiž už léta nežijí, v minulosti neplatili poplatky za komunální odpady.
Chybí lidé i zmocnění
Ač se úřad ombudsmanky Šabatové snaží sebevíc, nemá k řešení dětských problémů zmocnění ani dostatek lidí. Nemůže tak s dětmi navázat užší kontakt a jejich situací se podrobně zabývat.
Dotazy nebo podněty se přesto prý snaží řešit, jak to jde. „Vyřizujeme je neformálně, e-mailem nebo telefonem, v co nejkratším čase, abychom dětem co nejrychleji poradili, vysvětlili jim situaci, pomohli jim,“ popisuje Šabatová a volá po vytvoření samostatné institutu dětského ombudsmana. Zřídila také speciální webovou stránku pro děti, přes níž mohou žádat o pomoc.
„Ve své činnosti se dnes a denně přesvědčuji, že by děti měly mít někoho, kdo bude schopen hájit jejich zájmy a práva, kdo se specializuje na jejich problémy,“ dodává. Zřízení tohoto úřadu už v minulosti Česku doporučil Výbor OSN pro práva dítěte (UNCRC). Česko je navíc jednou z posledních zemí EU, kde tento institut nefunguje.
Doposud se nic nedělo, až minulý týden o věci diskutovala rada vlády pro lidská práva pod vedením ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Zároveň projednala analýzu, která navrhuje, aby nově zřízená instituce byla od začátku velmi přátelská k dětem, byla s nimi ve velmi úzkém kontaktu a všechny kroky by vysvětlovala srozumitelně.
Na stole jsou dvě varianty
„Rada předložila dvě varianty, které vyplynuly z analýzy. Buď bude zřízená nová funkce dětského ombudsmana, nebo bude zřízen zástupce v rámci stávávajícího úřadu ombudsmana,“ uvedla Olga Jedličková z úřadu ministra Dienstbiera. Obě varianty nyní projedná vláda a k jedné z nich se přikloní. „Ministr Dienstbier se kloní k tomu, že by to měl být zástupce v rámci stávajícího ombudsmana. „Tato varianta mu připadá nejlepší, ale není ani proti té druhé,“ řekla Jedličková.
Podle ombudsmanky Šabatové nelze říct, která z obou variant by byla lepší, v jiných státech EU jsou ostatně zastoupeny obě. „Osobně bych se ale klonila k samostatnému dětskému ombudsmanovi. Domnívám se, že by to bylo pro specifické úkoly a činnost dětského ombudsmana lepší,“ uvedla na dotaz Blesk.cz.
Institut už funguje třeba na Slovensku, kde na konci roku 2015 vznikl samostatný úřad Komisaře pro děti. Jeho činnost se však zatím zcela nerozběhla. Ochranou práv dětí se proto zatím intenzivně, stejně jako v Česku, věnuje úřad ombudsmana „pro dospělé“, který ročně poradí asi tisícovce dětí.
Ty debile, pokud nejsi schopny vychovat ditě tak aby tě nebilo, tak si žádné nepořizuj. Tady není problém Šabatka, ale ty.