Hrůzná česká bilance 2015: 6 utýraných dětí, 37 těhotných zneužitých holčiček

Sociální pracovníci v roce 2015 řešili celkem 9433 případů týraných nebo jinak zneužívaných dětí, u 680 chlapců a 719 dívek pak rozhodli, že musí své rodiny opustit. V 37 případech dokonce zneužívání holčiček skončilo těhotenstvím. Dlouhodobě počet případů špatného zacházení s dětmi roste. Vyplývá to z pravidelného výkazu ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) to neznamená, že roste počet týraných dětí, spíše se více případů odhalí. „Zatímco před lety většina lidí považovala tento jev za vnitřní záležitost rodiny, teď, i na základě osvětových kampaní, si veřejnost více všímá,“ řekla Blesk.cz Marksová. Dodala, že díky navýšení počtu pracovníků, kteří se zabývají sociální a právní ochranou dětí, jsou často odhaleny i případy, které by třeba v minulosti zůstaly nepovšimnuty.

V Česku jsou tisíce týraných dětí: Dívky víc zneužívají, chlapce zanedbávají

Lidé si více všímají

Rostoucí povědomí české společnosti o domácím násilí potvrzuje i psycholožka Jana Kovařovicová z organizace Dobrá rodina, která se věnuje problematice pěstounské péče. „Myslím, že lidé jsou ke svému okolí pozornější, například upozorní na dětský pláč z vedlejšího bytu,“ řekla Kovařovicová.

Nárůst všech evidovaných případů špatného zacházení je opravdu výrazný. Statistiky ukazují, že zatímco ještě v roce 2005 bylo zaznamenáno jen 1990 případů, loni jich už bylo přes 9 tisíc. Počty přitom narůstají každý rok. Většinou se situaci podaří vyřešit, v 1399 případech však musely úřady přistoupit k odebrání dítěte. To pak zamíří k příbuzným, do azylových domů či ústavů nebo do pěstounských rodin. Za posledních 10 let bylo odebráno bezmála 9000 dětí.

Na prevenci nejsou peníze

Počet odebraných dětí je stále poměrně vysoký, což vnímá i ministryně Marksová. Podle ní je odebrání až krajním řešením a je důležité s rodinami pracovat. Na prevenci však nejsou peníze.

„Většina finančních prostředků systému je směřována do ústavní péče, nikoliv do preventivních opatření a služeb rodiny. Přitom právě ambulantní služby, například terapeutická nebo odlehčovací, mají důležitý efekt. Když se s rodinou pravidelně pracuje, může se podchytit a postupně odstraňovat řada problémů, které by ve finále vedly k odebrání dítěte z rodiny,“ upozorňuje Marksová. Proto by chtěla pro preventivní kroky v oblasti sociální získat více peněz.

Rodiče bojují o děti i s českými úřady. Ombudsmanka řeší 252 odebrání

Týrání ze strany rodičů se do každého dítěte nesmazatelně promítne a ovlivňuje veškeré jeho chování i vnímání okolního světa. Zanedbávání, zneužívání nebo týrání způsobí vývojové trauma, které pak způsobuje poruchy chování, třeba velkou agresivitu nebo uzavřenost a tendence sebepoškozování. „Poruchy chování, které vidíme, jsou vlastně obranným mechanismem, který si děti vytvořily, aby přežily. Bojí se, a proto se brání,“ vysvětluje psycholožka Kovařovicová.

Týrané děti potřebují jiný přístup

Mnohé děti, které se pak dostanou k náhradním rodinám nebo do ústavní péče, se ke svým pěstounům či spolužákům nechovají dobře. Okolí je automaticky vnímá jako problémové, což ještě více znemožňuje jejich zařazení do společnosti. To je však podle Kovařovicové zásadní chyba. „Duše těchto dětí jsou nemocné a potřebují vyléčit,“ dodává. Pěstounské rodiny to však podle ní často netuší a mají tendenci svěřené děti trestat.

I odebrání z vlastní rodiny přestavuje pro dítě trauma. „I v případech, kdy původní rodina týrala, tak je odebrání pro dítě ztráta všeho, co do té doby znalo. Děti si někdy dokonce myslí, že si špatné chování ze strany rodičů zasloužily, protože zlobily,“ řekla Marksová.