Proč se teroristé po zatčení usmívají? V Praze jednaly špičky na boj s terorem

V současnosti rozlišují odborníci tři skupiny teroristů. Kromě teroristických organizací jsou to tzv. osamělí vlci, kteří útočí z vlastní iniciativy a nejsou napojeni na žádnou buňku, a lokální útočníci, kteří rovněž nejsou členy teroristické organizace, ale jedná se o skupinu dvou až čtyř lidí, již se společně radikalizují.

Boaz Ganor, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro boj s terorismem | ČTK/Kateřina Šulová

Podle Boaze Ganora sice osamělí vlci obvykle nezpůsobí tak velkou škodu jako velké teroristické organizace, na rozdíl od nich je ale těžké jejich útoky odhalit a zabránit jim. „Začínají a končí v choré mysli jednoho člověka,“ poznamenal.

Tajné dokumenty z 11. září naštvaly Araby: Slibují pomstu USA

Podle něj je však potřeba si uvědomit, že i takoví lidé jednají racionálně a podobně jako všichni ostatní jedinci chtějí dosáhnout toho, aby zisk z jejich činnosti převážil náklady. Tím vysvětlil i sérii fotografií, na nichž se palestinští osamělí vlci, které zadržela policie, usmívají. Cítí se totiž uspokojení, protože právě dosáhli svého cíle, který vycházel z premisy o nízkém nákladu a vysokém zisku. „Tito útočníci používají různé strategie: sabotáž, bodání nožem, někdy střelbu, někdy bomby, někdy dokonce používají buldozery,“ dodal Ganor.

Boaz Ganor poukázal na zvláštnost s usmívajícími se osamělými vlky krátce po zadržení. | Václav Lang, Blesk.cz

Chertoff poznamenal, že na rozdíl od al-Káidy se tzv. Islámskému státu daří mnohem lépe rekrutovat zahraniční bojovníky, kteří mohou být do jisté míry nebezpečnější. „Daeš (Islámský stát) funguje úplně jinak, Daeš je crowdsourcingový terorismus, který rekrutuje mnohem více zahraničních bojovníků, než kdy mohla Al-Káida,“ uvedl. Díky bojovníkům narozeným v zahraničí pak nemusí složitě vysílat své lidi do Evropy nebo Spojených států, ale stačí jim vracet tamní občany do jejich „domovských“ zemí. Takové lidi se pak daří obtížněji odhalit.

První foto teroristy z vězení: Stráže se bojí, že se Abdeslam zabije

Státy by se proto podle něj měly naučit lépe pracovat se zahraničními bojovníky, kteří jsou již občany evropských nebo amerických zemí, a lépe sbírat informace na své domácí půdě. Například při nedávných útocích v Paříži nebo Bruselu se podle něj ukázalo, že jisté důležité informace měly tajné služby dopředu k dispozici, ale nedokázaly je využít. Je proto podle něj zapotřebí lépe komunikovat a sdílet potřebná data. Navrhl například více pracovat s otisky prstů, které se mají propojit s klíčovými databázemi.

Ganor podotkl, že určitým vodítkem by se mohly stát i sociální sítě, na kterých se potenciální útočníci často rozhovoří o svých plánech. „V řadě případů v Izraeli měli informace na facebookové zdi, protože řada z útočníků dávala na svých internetových profilech indicie o tom, že se chystají provést teroristický útok,“ uvedl.

Bývalý americký ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff | ČTK/Kateřina Šulová

Sociální sítě navíc mohou podle něj usnadnit proces radikalizace, neboť dotyční jedinci se nemusejí osobně setkávat s radikály, ale „dostanou vše do domu“. Oba řečníci se nicméně shodli, že extremisté z řad Islámského státu nebo al-Káidy nepředstavují skutečnou náboženskou reprezentaci, jako spíše že využívají jazyk islámu, aby ospravedlnili svůj extremistický přístup. „Vědí velice málo o islámu, ale konvertují, jen aby se začlenili do těchto násilných skupin,“ uvedl Chertoff.