Vážení čtenáři, vítáme vás u dalšího online přenosu ze soudního jednání s Petrem Kramným. Připomeňte si, co se u soudu dělo ve čtvrtek.

ONLINE 10. den soudu s Petrem Kramným: Fotil si mrtvoly Moniky a Klárky?

Soudní líčení začíná stejně jako včera v 08:30. Rodiče i advokátka Petra Kramného zřejmě dorazí znovu na poslední chvíli.

Rodiče Petra Kramného právě dorazili k soudu. Otec obviněného je v dobré náladě a usmívá se. Matka v tak dobré náladě není, během včerejšího stání ji rozlítilo svědectví Moničiny kamarádky, která uvedla, že si Kramný mrtvoly holek fotil.

Matka Petra Kramného o údajném focení mrtvol: To už je opravdu silné kafe

Dorazila také advokátka Jana Rejžková, která si spis donesla v obří kabele.

Moničin milenec stále není na místě. Předvolán byl už jednou a k soudu nedorazil. Vyhne se výslechu i dnes?

Byla Monika Kramnému nevěrná? Bylo to jen jednou, prý chtěla vztah!

Přesně na čas dorazil státní zástupce Vít Legerský.

Do soudní síně přivedli Petra Kramného, který si dnes oblékl modrou kostkovanou košili.

Soudkyně oznámila, že údajný milenec Moniky Ján B. k soudu nepřijde. Omluvil se dnes ráno mailem, protože je v pracovní neschopnosti. Soudkyně v té souvislosti zdůraznila slovo ÚDAJNĚ. Svědek tuto skutečnost bude muset doložit. Pokud by vyšlo najevo, že se snaží soudu vyhnout, musela by ho předvést policie.

Soudkyně tedy místo tohoto svědectví začíná číst důkazy. Kramný si pročítá svůj sešitek s poznámkami.

Mezi důkazy je například fotodokumentace z pracoviště Moniky Kramné, dále pak příkaz k domovní prohlídce bytu v Karviné a protokol o jejím provedení.

Ukazuje se, že kriminalisté zkoumali i to, k jakým chemickým látkám měl Kramný přístup na svém pracovišti v Hyundai. Jejich seznam je také součástí důkazního materiálu.

Kriminalisté také prohledali Moničinu skříňku v Novém domově Karviná. Chtěli zřejmě vyloučit, že by Monika u sebe měla nějaké léky nebo jedy. Obžalovaný Kramný ani státní zástupce Vít Legerský protokol číst nechtějí.

Obhájkyně Rejžková se radí s obžalovaným. Něco mu šeptá, Kramný jí zase něco ukazuje v papírech a široce se usmívá.

Soudkyně sděluje, že příkaz k odposlechu byl vydán 30. 8. 2013. Akce měla krycí název Mony, protokol o záznamu odposlechu je součástí spisu. Jednalo se o odposlech telefonu, později však Kramného odposlouchávali i v bytě.

Policisté odposlouchávali Petra Kramného: Přímo v jeho bytě!

Státní zástupce Vít Legerský nepožaduje, aby se odposlechy četly. "Jejich obsah je nám všem znám," řekl.

Před soud předstupuje delegátka cestovní kanceláře Alžběta C., která byla s rodinou v Egyptě v době tragédie.

Alžběta je studentka. Soudkyně Gilová jí právě pogratulovala k včerejší úspěšně složené státní zkoušce.

"Můj první kontakt s rodinou Kramných nastal po příjezdu rodiny do hotelu. Ubytovávala jsem je tam," začala svou výpověď delegátka.

"Nastala menší komplikace z důvodu naplněné kapacity hotelu. Klientům jsem to sdělila, ovšem některé rodiny trvaly na tom, že chtějí být ubytovány na Titanic Palace. Jednou z těch rodin byla právě rodina Kramných, proto si je vybavuji," pokračuje svědkyně.

"Trvali na tom, že chtějí být v Titanic Palace, a na mně bylo to vyjednat. Podařilo se mi to a tyto dvě rodiny tam tedy ubytovány byly. Pak jsme měli uvítací schůzku, bylo to ten večer nebo druhý den, už se přesně nepamatuji. Nejsem si stoprocentně jistá, jestli tam rodina Kramných byla, ale myslím, že ano," řekla Alžběta.

"Klienti dostali obálku s informacemi, čemu se mají vyvarovat, faktické informace, jako je měna atd., kontakty a nabídka výletů. Tu obálku dostává každý a součástí je i pozvánka na uvítací schůzku. Tam se jim sdělují základní informace o hotelu, co mohou čerpat, na co mají nárok, jak to probíhá, bezpečnostní informace, co dělat v případě potřeby lékaře atd.," pokračuje svědkyně.

Soudkyně žádá, aby svědkyně rozvedla právě otázku informací o lékařské pomoci.

"Klientům bylo sdělováno, že v případě potřeby lékařské péče mají několik možností. Mohou se obrátit  na delegáta nebo na asistenční linku pojišťovny, mohou si to zařídit sami, je tam několik lékáren. Klientům je sdělováno, že si mohou na potíže zakoupit antinal. Lékařská služba je tam k dispozici 24 hodin denně," vysvětluje svědkyně.

Kramný ve své výpovědi uvedl, že těmto informacím a vůbec celé schůzce nevěnoval pozornost.

Soudkyně: "Byla jste s rodinou Kramných v nějakém dalším kontaktu před onou tragickou událostí?"

Svědkyně: "Ne."

Soudkyně: "Přejděme tedy k těm tragickým událostem."

"Můžete soudu popsat, co a jakým způsobem jste se o té události dozveděla, jakým způsobem jste jednala?" ptá se soudkyně.

"Ten den mi zavolali z recepce, že musím přijet, že se něco stalo. Nevěděla jsem, co se děje, neřekli mi nic konkrétního a položili telefon. Volala jsem zpátky, ten člověk mi vysvětlil, že někdo umřel, tak jsem tam byla asi za 10 minut. Šla jsem na hotel, bylo to brzy nad ránem, asi po čtvrté hodině. Pracovník recepce mě odkázal nahoru do toho pokoje, došla jsem k pokoji, před pokojem na chodbě stáli další pracovníci hotelu - asi čtyři nebo pět. Byl to někdo z úklidu, z recepce atd. Recepční mi pouze řekl, že mám mrtvého klienta, u pokojů mi pak řekli, že jde o klienty dva, že se něco stalo," popsala první okamžiky.

"Pan Kramný byl ve vedlejším pokoji, šla jsem za ním, abych zjistila další informace, co se stalo. Nevěděla jsem kdo... co se stalo. Dveře do pokoje, kde byl pan Kramný,byly otevřeny. Ten pokoj údajně patřil nějaké polské klientce. Pan Kramný byl v naprostém šoku, seděl na posteli, hlavu v dlaních, vzlykal, mluvil nesouvisle a oznámil mi tuto situaci. Že mu zemřela žena a dcera. Já jsem se ho ptala, co se stalo. On mi řekl, že si myslí, že je někdo otrávil, a že je mu špatně. Řekl, že měli střevní problémy. Pořád jsem nevěděla, co se děje, poslala jsem pana Kramného na místní kliniku, kde mu udělali výplach žaludku," pokračuje svědkyně.

"Když jsem ho vedla na kliniku, zvonil mu telefon. Volala mu jeho matka. Pan Kramný mě požádal, jestli bych to s ní nemohla vyřešit, že on sám se toho necítí schopen po psychické stránce," uvádí svědkyně. Je jí horko a sundavá si proto sako.

"Pan Kramný mi dal telefon, načež já jsem jeho mamince sdělila, že nemám kompletní informace a že až se něco dozvím, tak se jí ozvu," řekla svědkyně.

Soudkyně: "Říkal vám něco o těch zdravotních potížích Moniky a Klárky?"

Svědkyně: "To bych si vymýšlela, kdybych řekla, že ano. Nepamatuji si to."

Soudkyně: "Říkal vám obžalovaný, že už volal na pojišťovnu a kontaktoval příbuzné?"
Svědkyně: "Sdělil mi po cestě na kliniku, že matku už kontaktoval."

Soudkyně se podivuje nad tím, že matce volal bezprostředně po nálezu těl, ale pak delegátce tvrdil, že psychicky nemá na to, aby s matkou mluvil. Irena R. kroutí nespokojeně hlavou. 

"Pan Kramný mi přímo řekl, že pojišťovnu nekontaktoval," překvapila delegátka u soudu s tím, že na to konto pak pojišťovnu kontaktovala sama. To je ale značný rozpor s tím, co se skutečně odehrálo. Kramný jednak sám přiznal, že na pojišťovnu volal, protože mu to poradila matka. Navíc to dokazuje také záznam jeho telefonátu.

"Na klinice jsem lékaři ve stručnosti sdělila, že je třeba vypláchnout panu Kramnému žaludek, a čekala jsem před ordinací. Kontaktovala jsem pojišťovnu a sdělila jsem jim základní parametry, že to ještě nemám ověřené, ale aby věděli, co se zhruba děje. Pak jsem šla zpáky na hotel, na recepci. Pan Kramný zůstal v nemocnici," vysvětlila Alžběta.

"Zavolala jsem šéfa, aby přijel, protože se stala výjimečná situace. Ten tedy přijel, řešilo se, co se stalo a co se bude dít dál. To ráno přijela i policie na hotel. Detektiv, který měl na starosti tuto událost, mě požádal, jelikož to bylo v době ramadánu, jestli bych nemohla těla ohledat já, což jsem udělala. To bylo asi v osm ráno," šokovala svědkyně.

"Vstoupila jsem do pokoje, viděla jsem těla přikrytá prostěradly, jak leží na postelích," řekla k tomu svědkyně. Soudkyně ji ale žádá, aby to rozvedla podrobněji.

"Byla tam úzká chodbička, po pravé straně se nacházelo sociální zařízení, po pravé straně byly také postele. Jednolůžko bylo hned za rohem, přiléhalo ke koupelně. Byla tam nějaká mezera s nočním stolkem a větší postel a dveře na balkon," řekla svědkyně, která také zpracovala náčrtek pokoje.

Svědkyně se ptá soudkyně, jestli se může napít. "Samozřejmě, že ano," reaguje soudkyně.

"Prohlížela jsem těla, nahlížela jsem pod prostěradla. Informace jsem podala detektivovi a šla jsem zpět na recepci," řekla bez podrobností svědkyně.

Soudkyně: "Vím, že vám to nedělá dobře, ale zkuste se přes to přenést."

"Vybavuji si Klárku, jak...," svědkyně se odmlčela. "Ležela na zádech a ruce měla nad rameny, lokty ke stropu," popisuje svědkyně a ukazuje polohu Klárky sama na sobě.

"Paní Kramná... To už si nepamatuji, byla napůl na boku, napůl na zádech. Klárka měla tričko a kalhotky, paní Kramná měla pouze tílko," pokračuje svědkyně a z jejího hlasu je patrné, jak nepříjemná vzpomínka to je.

Svědkyně: "Pak jsem šla na recepci, ale časové sledy si už moc nepamatuji, plete se mi to."

Soudkyně: "Bylo na pokoji něco jako nádoby, koberce, rozházené věci?"

Svědkyně: "Bylo vidět, že v tom pokoji někdo bydlel - byly tam kolem věci, časopisy, na nočním stolku byly nějaké lahve od Coca Coly."

Soudkyně: "Byl tam koberec?"

Svědkyně: "To už nevím, ale na posteli vedle Klárky byl nějaký hnědý líček."

Soudkyně se ptá na elektrické zásuvky. "Byly součástí nočních stolků, byl tam i spouštěč světla a klimatizace v předním panelu stolku," řekla svědkyně. Soudkyně se ptá na další zásuvky. Svědkyně si nepamatuje přesně, ví, že by tam měly být, ale neví, kde přesně. 

Když byla těla odvezena, šla delegátka znovu s detektivem do pokoje. "Řekl mi, že nesmím na nic sahat, ale zajímalo ho, že v šuplíku měli nějaké léky a on nevěděl, co to je. Byly to běžné věci, nic nevšedního," řekla.

Soudkyně se ptá, jestli v pokoji svědkyni ještě něco nezaujalo. "Teď si nevybavuju. Na tom pokoji jsem potom byla ještě asi 2x nebo 3x. Nepamatuji si přesně, co kde bylo a kdy. V koupelně byl sprchový kout, nevybavuji si, že by tam bylo něco divného," řekla s tím, že ví, že v koupelně by měly být elektrické zástuvky, ale nevybavuje si je přesně.

Soudkyně: "Viděla jste pak ještě obžalovaného?"

Svědkyně: "Byla jsem za ním na klinice ještě ten den."

Soudkyně: "Jak se vám jevil?"

Svědkyně: "Sdělili mi, že je pod léky. Byl zklidněný, zmírněný, nepamatuji si víc."

Soudkyně: "Hovořila jste s ním?"

Svědkyně: "Ano."

Soudkyně: "Jak se vám jevil?"

Svědkyně: "Podle mého subjektivního názoru byl oblblý."

Soudkyně se ptá na následující dny. "Byla jsem účastná i výslechu pana Kramného. Ten  proběhl v hotelu. Byla jsem přítomna z důvodu překladu," vysvětlila delegátka.

Soudkyně: "Pan obžalovaný rozuměl otázkám? Překládala jste mu srozumitelně?

Svědkyně: "Ano. Místy propadal v pláč. Říkal, že neví, co má dělat. Byl tázán na to, co se odehrálo."

Svědkyně popisuje, jak Kramný vysvětloval situaci vyšetřovatelům:

Řekl, že ten den před událostí jim bylo celý den špatně a že se rozhodli, že zůstanou na pokoji, že nepůjdou ani na pláž. Říkal, že večer - tu noc - ležel v posteli, právě u té malé Klárky, která ležela na té posteli hned za tím rohem, ležel vedle ní a že nějak přes ní přehodil nohu a že zjistil, že je studená. Načež tedy se natáhl přes uličku, na postel, kde ležela jeho žena, a řekl jí "Moniko, něco se děje" a zjistil, že Monika je taky...,"

Kramný se přestal usmívat a tváří se sklesle.

"Vybavuji si, že mi Petr Kramný sdělil, že užívali lék antinal, který dostali od někoho v ČR. Popisoval že zvraceli, bylo jim špatně, ale jemu bylo nejhůř, že šel na hotelový bar pro pití. Vybavuji si pouze, že šel někdy večer, po animačních programech kolem 9.-10. hodiny pro pití na bar. Ta chůze k baru trvá tak tři minuty, nebo pět. I pod tři minuty," opravuje se svědkyně.

Soudkyně: Ptala jste se, proč nevyhledali pomoc?

Svědkyně: Já se snažím zapomenout... Nepamatuji se. Vybavuji si situaci, kdy jsem mu pomáhala zařídit náhradní pokoj, pomáhala jsem mu balit věci. Ptala jsem se ho, jestli ještě něco potřebuje.

Soudkyně: "Jak ty úkony prožíval?"

Svědkyně: "Tahle situace mi přišla docela bez emocí. Přišel mi jako robot."

Soudkyně: "Nakládali jste s těmi věcmi nějak?"

Svědkyně: "Pomáhala jsem mu věci přepravit přes hotel do náhradního pokoje. Mám pouze zprostředkované informace, že údajně pan Kramný nechal kufry na hotelu se vzkazem pro pracovníky, ať si to rozeberou. Asi mi to řekl někdo z animátorů."

Soudkyně: "Říká vám něco jméno Patrik M. (osoba ze seznamu svědků, pozn. red.)?"

Svědkyně: "Ano říká, pracoval ve stejné době jako já v hotelech Titanic Palace Beach. Pracoval jako animátor.

Soudkyně: "Byl pan M. přítomen i schůzkám s delegátem?"

Svědkyně: "Byl celou dobu na hotelu, vybavuji si, že i Patrik šel k nějakému výslechu."
Kramný i obhájkyně Rejžková si něco zapisují.

"Jezdila jsem pravidelně na tyto hotely. Z toho důvodu, že celá kauza byla záhy zmedializovaná, klienti propadli panice, že české klienty někdo otrávil. Ve spolupráci s cestovní kanceláří a pojišťovnou jsme klienty sezvali, ptali se na jejich zdravotní stav, zařídili česky mluvícího doktora a vysvětlili jim, že jsou mimo ohrožení," řekla.

"S Petrem Kramným jsme řešili otázku internetu. Chtěl přístup, který byl na hotelech zpoplatněn. Nějak jsme zajistili nějakou kartičku na internet. Pan Kramný chtěl vědět, co se děje. Seděli jsme v hotelu na recepci. Pan Kramný mi popisoval, že jsou tři varianty toho, co se stalo. Začal o tom mluvit sám. Že by to udělal někdo z venku - třetí osoba, nebo že to udělala Monika, nebo že to udělal on. Ale já jsem to neudělal, takže buď to byl někdo jiný, nebo Monika, " vypověděla svědkyně.

"Vybavuji si, že řekl, že po tom co se dozvěděl o paní Kramné, že už by se ničemu nedivil. Bylo to něco ve smyslu, že měla falešný facebookový profil. Kontext si už přesně nepamatuji. Myslím, že to bylo tak do týdne po tom úmrtí," řekla svědkyně. 

Svědkyně popisuje, že klienti dostávají od pokoje jen jednu kartu. "Na vyžádání na recepci jich mohou dostat víc, to se eviduje," dodala.

V soudní síni se nyní odhaduje vzdálenost chodbičky, svědkyně říká, že to je asi jako od soudkyně k pultíku. Soudkyně se proto ptá státního zástupce Legerského, jestli by to odhadl. "Tak dva metry," konstatuje žalobce. Soudkyni se to rozesmálo. Obhájkyně Rejžková kroutí hlavou. "Kdybych si tam lehnul, bylo by to akorát," dodává Legerský.

"Klienti měli v pokoji minibar, tam měli lahve vody a sladké limonády. Byly to klasické originální lahve s uzávěrem. Měli možnost dávat si nápoje 24 hodin denně na barech v hotelu, kde si přes postmix mohli načepovat pití sami," vysvětlila svědkyně.

Nyní se pro úplnost čte výpověď svědkyně z předběžného líčení. V ní zaznělo, že si svědkyně pamatovala na pokoji jakýsi kyblíček. "V kyblíčku se leskla tekutina, nebyly tam žádné odpadky, na dně bylo jakoby napliváno," řekla tehdy.

Na pokoji byl podle svědkyně zápach připomínající zvratky. "Na nočním stolku byla litrová lahev od Coca Coly. Bylo v ní asi 4 cm tekutiny, asi zbytků té coly.  Byla tam ještě půllitrová lahev vody," popsala svědkyně.

Ptá se státní zástupce Vít Legerský: "Doptal bych se vás na přesun váš a pana Kramného do té hotelové nemocnice. Doprovázela jste ho. Můžete blíže popsat, jestli jste šli sami, vedle sebe, povídali jste si?"

Svědkyně: Šli jsme vedle sebe, povídali jsme si, řešili jsme telefonát od maminky. Bavili jsme se pouze sami dva, možná tam byl někdo další, lidé chodili sem a tam.

Legerský: Pomáhala jste panu obžalovanému při chůzi?

Svědkyně: "Ne, šel sám."

Legerský: "Došlo k tomu, že by v průběhu přesunu došlo k pádu?

Svědkyně: "Pádu?"

Legerský: "Sesunutí, uklouznutí...?"

Svědkyně: "Ne."

Legerksý: "Byl ten přesun plynulý?"

Svědkyně: "Myslím že ano, možná jsme se zastavili, když jsme řešili ten telefonát."

Legerský: "Vybavíte si, zda Petr Kramný cestou pil nebo měl v ruce nějakou lahev?"

Svědkyně: "Nevím, ale myslím, že ne."

Legerský: "Dožadoval se nějak, že by se chtěl napít?"

Svědkyně: "Opět nevím."

Legerský: "Byla na hotelu lékařská pomoc nonstop nebo byla časově omezená?"

Svědkyně: "Taky nevím."

Legerský: "Kde mohli klienti získat informace o tom, jak se dovolat na recepci?"

Svědkyně: "Tyto informace byly součástí každého hotelového pokoje i v cizích jazycích. Byla tam důležitá čísla."

Petr Kramný ve své výpovědi tvrdil, že tato čísla neznal. Pokud však během pobytu volali na recepci, museli tato další důležitá čísla vidět.

Legerský: "Vyslovil vám obžalovaný nějaký zvláštní požadavek na stravu nebo nápoje?"

Svědkyně: "Ne."

Legerský: "Několikrát jste mluvila o tzv faraonově pomstě, jaké jsou projevy klientů?"

Svědkyně: "Bolesti břicha, zvracení..."

Legerský: "Velice se paní svědkyni omlouvám, že to bude nepříjemné, ale žádám, aby jí byly ukázany fotografie pořízené v Egyptě po nálezu těl poškozených. Je to nezbytně nutné. Mohla byste říct, zda je na fotografiích zachyceno to, co jste viděla vy sama při první návštěvě, kdy jste pokoj ohledáváala sama?"

Svědkyně přistupuje k soudkyni a prohlíží si fotky.

Svědkyně označuje fotografii č. 4. "Postel vpravo má stejný rozměr jako postel vlevo, já si vybavuji, že ta postel byla menší, bylo to jednolůžko," řekla svědkyně.

Soudkyně se zjevně traumatizované svědkyni znovu omlouvá. "Vím, že je to velmi nepříjemné," říká.

U fotografie č. 7 a 8 svědkyně uvádí, že poškozeným neviděla do obličeje, protože prostěradlo takovýmto způsobem nenadzvedávala. Totéž se vztahuje i k dalším fotografiím 11-14 + 16.

Na fotografii číslo 15 jsou zachyceny dva kbelíčky, podle svědkyně to tak mohlo být.

Svědkyně je fotografiemi zjevně velmi otřesená. Spolu se soudkyní už ale dospěly ke snímkům, na nichž těla nejsou, soudkyně ji proto uklidněje, že už to bude v pořádku.

"V době, kdy jsem byla na pokoji, tak samozřejmě nebyly vytaženy osobní věci poškozených a obžalovaného, jak jsou na fotografiích rozloženy na zemi na prostěradle," popisuje svědkyně.

Legerský se doptává, zda polohy těl a místo, kde ležely, se shodují s tím, co svědkyně viděla.

"Klárka leží na fotkách na jedné straně velké postele, ale co si já pamatuji, byla na malé posteli, kde nebyla možnost být vpravo nebo vlevo, byla prostě uprostřed. Mám pocit, že lokty u Klárky byly víc nahoru," popisuje svědkyně.

Legerský se ptá na polohu těla Moniky Kramné. "To by odpovídalo, levá paže by mohla odpovídat, nahlížela jsem zleva, u pravé nevím," potvrdila svědkyně.

Tato otázka má osvětlit, zda někdo mohl hýbat po odchodu Petra Kramného těly. Vytvoření posmrtných skvrn na těle Moniky je totiž jedním z klíčových důkazů.

Obhájkyně Rejžková se ptá na to, čím byla přikryta Klárka. Svědkyně si pamatuje bílá prostěradla, osušku, která je také na fotografii, si nevybavuje.

Rejžková: "Podívala byste se na paní Moniku, zda je to opravdu prostěradlo?"

Svědkyně se znovu dívá na fotku: "To nevím, takové detaily si nepamatuju."

Rejžková: "K té prohlídce... Řekla byste, do jaké výšky jste zvedala to prostěradlo?"

Soudkyně obhájkyni znovu napomíná, že toto zaznělo ve výpovědi a je to zaznamenáno. Rejžková se však brání a dožaduje se, aby to svědkyně potvrdila, což se děje.

Rejžková: "Jaká byla teplota na pokoji, kde bydleli Kramní?"

Svědkyně: "Nepociťovala jsem nějakou anomálii. Byla tam normální teplota."

Rejžková nechává nepochopitelně číst výpověď svědkyně z předběžného řízení, kde se o teplotě vyjadřuje stejně.

Na to se Rejžková ptá, jaká byla teplota venku. "Nevím kolik, byl červenec a bylo to v Egyptě, bylo teplo," odpovídá podrážděně svědkyně. "Klimatizace v pokoji nebyla zapnutá," dodává.

Rejžková: "Pamatujete si, jestli vám Petr Kramný po cestě do nemocnice výslovně říkal, že matce volal? V přípravném líčení jste to totiž neříkala."

Svědkyně: "Úplně stoprocentně to nevím."

Ptá se Petr Kramný: "Dokážete si uvědomit nebo si vzpomenout na chování polské turistky, u které jsem byl na pokoji? Byla rozrušená, pobíhala, chovala se zmateně?"

Soudkyně ho přerušuje a napomíná ho, aby nepokládal návodné otázky.

Svědkyně: "Nepamatuji si, nebyl to žádný extrém, aby se mi to zachovalo v paměti."

Kramný: Chtěl bych upozornit, že Magdalena (polská sousedka, pozn. red.) ve své výpovědi popisuje polohu rukou jinak než tato svědkyně a já (stoupá si, ukazuje předpažené ruce). Stojíte si na poloze rukou u Klárky?"

Svědkyně: "Ano."

Tím výslech svědkyně končí. "Je pátek, nemám další svědky a mám spoustu další práce," uvedla soudkyně. Jednání se proto odročuje na pondělí. Kramný se ještě krátce radí s obhájkyní.

V pondělí pro vás budeme opět dění u soudu sledovat ONLINE. Pro dnešek děkujeme za pozornost a přejeme hezký víkend.