Inkluze jako sci-fi bez efektu. Hendikepovaní žáci zvracejí nervozitou, říká ředitelka
Už takřka 2 roky zažívají učitelé na vlastní kůži začleňování dětí. Bilance? Sci-fi s nulovým efektem. A hororové scénáře se bohužel vyplnily. Problémy s financováním, pomalá práce poraden, nedostatek pomůcek. Před zářijovým koncem dvouletého přechodného období tzv. inkluze se chystá řešit ministr školství Robert Plaga (39, za ANO). Jak se ale začleňování hendikepovaného dítěte do běžné základky odráží na jeho duši a stavu? To vědí jen pedagogové a rodiče...
Podle ředitelky základní školy Polabiny v Pardubicích Jany Smetanové se ukazuje, že pro mentálně retardované děti je výuka v běžné třídě utrpením. Odehrává se tedy přesně to, před čím Blesk před spuštěním varoval.
„V naší škole máme chlapce, který je ve druhé třídě a má udělat polovinu úkolů co ostatní děti, ale ani to nesplní. Když žáci mají napsat dvanáct slov a on šest, tak napíše tři a i ta s chybami. Je úplně vyřízený. Ze školy jde, jako by přesunul tunu uhlí, protože to vůbec nezvládá. Trápí se, má psychosomatické problémy, zvrací, má průjmy,“ popsala na nedávné konferenci Asociace speciálních pedagogů v Hradci Králové.
„Jeho maminka se ale domnívá, že když si zopakuje 2. třídu a bude mít k ruce asistenta, tak se mu ta inteligence zvýší a nakonec to zvládne. Nedá se přesvědčit, že nejvíce ubližuje svému dítěti,“ pokračuje Smetanová.
Nešťastné děti
„Děti se speciálními potřebami běžnou školu nezvládají, jsou nešťastné, trápí se a nemají kamarády, protože jsou mentálně úplně jinde. My jsme bohužel tlačeni k tomu, abychom každého žáka, který reaguje jenom na světlo, protáhli základní školou. V případě, že ty děti jsou hodné, tak tu školu prosedí,“ uzavřela pedagožka. „V praxi se potvrdilo, co jsme předvídali, kritizovali a věděli. Inkluze po česku je nesmysl,“ tvrdí.
Děti se speciálními potřebami mají postupně kázeňské problémy. „Měli jsme holčičku, která začala odmítat asistentku pedagoga. Nechtěla spolupracovat, nedělalo jí dobře, že se vymyká, že asistentka vedle ní sedí a pořád jí něco říká,“ řekla ředitelka pardubické základky s tím, že asistent bohužel na tyto děti nestačí.
„Speciální pedagogické metody práce nezvládá. Asistent pedagoga je ve třídě proto, aby pomohl paní učitelce a ochránil ostatní děti, aby se mohly aspoň přiměřeně normálně učit, a přiměřeně proto, že paní učitelka musí snižovat laťku učiva podle dětí, které nestíhají. A o tom, že bychom se věnovali dětem speciálně nadaným, o tom nemůže být už ani řeč,“ upozornila. Přitom zákonné normy prosazující inkluzi se týkají podpůrných opatření nejen dětí handicapovaných, ale i těch výjimečně talentovaných...
Řešení? Malotřídka
Jelikož je jasné, že inkluze se už asi nezruší, navrhuje ředitelka ZŠ Jana Smetanová řešení pro zlepšení situace. „Umím si představit, že bych v základní škole měla malou třídu, kde bude učit děti se speciálními vzdělávacími potřebami speciální pedagog. Budou se tak dál pohybovat mezi vrstevníky a nebudou úplně odsunuti,“ řekla.
Máma autistického kluka: Do běžné školy bych ho nedala
Proti inkluzi se na konferenci postavila Petra Švarcová, matka dvou hendikepovaných dětí. Po zkušenostech, kdy si prošla běžnou školou její Viktorka (17), která má diabetes prvního typu, astma, oční a srdeční vadu, by syna Adámka (8), který má autismus, střední až těžkou mentální retardaci a mírnou svalovou hypotonii, do normální školy nedala.
„Inkluze jim neprospívá. Velké počty ve třídě jsou strašné a hendikepované dítě mezi zdravými nikdy nebude mít kamarády, ale jen asistentku, která ho za zády hlídá,“ řekla Švarcová. Problém je hlavně v rodičích, kteří za každou cenu dávají své hendikepované děti do běžných škol, a pak se diví, že tam nechtějí chodit anebo se nelepší v dovednostech, protože si nechtějí připustit, že tam to jejich dítě nepatří,“ uzavřela matka.
Ministerstvo školství: Ulehčíme v administrativě
Podle vedoucí oddělení speciálního vzdělávání na ministerstvu školství Ivany Blažkové se plánují legislativní úpravy vedoucí ke zjednodušení vyhlášky o inkluzi. Řešení nejpalčivějších problémů by prý mělo být znát na začátku příštího školního roku. Prioritou je hlavně snížení administrativní zátěže.
„Shodneme se v tom, že k ní vedlo neustálé přešetřování žáků a i pro ně to nebylo prospěšné. Proto jsme navrhli, aby bylo jedno vstupní vyšetření a poté přešetření po jednom roce,“ informovala Blažková o jednom z návrhů.
„Co se týká speciálních škol, navrhujeme minimální standard na třídu speciální školy, a to jsou dva učitelé se speciálním vzděláním. Asistent pedagoga, z nichž má většina maturitu a k tomu 120hodinový kurz, není optimální podporou při vzdělávání ve speciálních školách. Ten asistent to neumí,“ uznala Blažková. Zda a kdy se všechny změny podaří prosadit, je však otázkou.
Hlavně nezapomeňte že inkluzi tady prosadila americká ambasáda za pomocí Čt, senátorky Gajdůškové a podobných kreatur.