14°C
Slovenský „Chovanec“: Jsme připraveni pořídit kilometry plotu proti uprchlíkům
Téměř deset let je už Robert Kaliňák (SMER) ministrem vnitra našich východních sousedů. V boji s unijním mainstreamem a uprchlickou vlnou v něm velkého spojence našel český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V rozhovoru pro Blesk.cz Kaliňák popsal, jak Slovensko těží z maďarského plotu, prozradil, kde by mohli Slováci postavit mobilní bariéru nebo zda se s Chovancem skutečně v zásadních otázkách shodnou.
Jak ovlivnila proud migrantů na Slovensko stavba plotu na maďarských hranicích?
Maďarsko bylo od některých partnerů v EU tvrdě kritizované za tuto stavbu, dnes vidíme, že se podobnou cestou vydalo třeba i Rakousko. Moc jsem té kritice nerozuměl, když jen dodržovalo to, co od něj Unie očekávala. Před tím byl tlak na naši hranici asi 1500 lidí denně, po dostavbě plotu se toto číslo snížilo na desítky až jednotky. Slovensko je často kritizované za svojí azylovou politiku, ale právě díky ní dnes nemáme takové problémy s migrací jako jiné země.
Mělo by podle Vás o podobném kroku, tedy o stavbě hraničního plotu, uvažovat i Slovensko?
Co se týká naší hranice s Ukrajinou, která je zároveň vnější hranicí EU, ta patří mezi nejstřeženější v Evropě. Nemyslíme, že je nutné stavět plot na této straně. Co se týká hranice s Maďarskem, jsme připraveni koupit tzv. naváděcí bariéry v délce několika kilometrů. Díky nim bychom migranty dostali na jedno místo k potřebným registračním a identifikačním úkonům. Budu se opakovat, ale další příliv běženců Evropa nemůže zvládnout. Možným řešením je dohoda s Tureckem, dohled nad vnějšími hranicemi, a to i těmi mořskými. Slovensko je v tomto směru připraveno pomoct.
Slovensko podalo kvůli rozhodnutí o uprchlických kvótách žalobu. Souhlasíte Vy osobně s tímto rozhodnutím? Uvítal byste, aby se k tomuto kroku přidaly i další země, například Česko?
Myslím, že dnes stojí otázka úplně jinak. Máte pocit, že systém kvót funguje? Dosud se podařilo relokovat 160 lidí z původních 160 tisíc. Tímto tempem by to trvalo kolik, sto let? Na to, že tento systém nebude fungovat, jsme upozorňovali od jara, přesto nás většina přehlasovala, stejně jako Česko, Maďarsko a Finsko, které se zdrželo. Dnes už toto téma, ani téma permanentního přerozdělování, na stole není a všichni dobře ví proč.
Proud uprchlíků do Evropy výrazně oslabil. Co musí podle Vás EU během několika „klidných“ měsíců stihnout, aby byla připravena na jarní nápor migrantů na svých hranicích?
Tlak migrantů se snížil i kvůli počasí, ale my jsme zatím nenašli klíč, jak zastavit další vlnu migrace, která přijde na jaře. Migranti si najdou jiné cesty, a to může znamenat i tlak na naší hranici s Ukrajinou. Evropu může zachránit jen dohoda s Tureckem a dohled nad vnější hranicí, i nad tou mořskou, kde budeme muset pomoci Řecku.
Váš český protějšek Milan Chovanec Vás často prezentuje jako jednoho ze svých největších spojenců v rámci boje s uprchlickou krizí. Skutečně se na těch nejzákladnějších bodech bez výhrad shodnete?
Na řešení bezpečnosti se shodneme. Nedávno jsme vašemu ministrovi Chovancovi ukázali, jak chráníme hranice s Ukrajinou. Pokud by všichni plnili své domácí úkoly tak jako Slovensko, takový problém, jakému musí Evropa čelit, by neexistoval.
Slovenští novináři Vás přezdívají „nejinteligentnější ministr Ficovy vlády“. Co na to říkáte? Čím jste si to zasloužil?
Možná proto, že jsem služebně nejstarším ministrem vnitra v rámci EU a poměrně dlouho jsem tedy i ministrem vnitra na Slovensku. Přesto, že jsme silové ministerstvo, snažíme se s novináři hrát otevřenou partii a hodně vysvětlovat. Někdy i do nekonečna. Ale o tom je politika.
Je pro Vás uprchlická vlna největší výzvou, před kterou jste jako ministr vnitra zatím stál?
Je to určitě jedna z největších výzev a také jeden z největších problémů.
Jak vnímáte náladu ve slovenské společnosti? Ta česká se částečně radikalizuje…
Pokusy o radikalizaci tu byly vždy. Po útocích v Paříži jsme monitorovali všechny rizikové skupiny extremistů. V duchu migrační vlny vnímám strach lidí především jako strach z neznámého. Slovensko vždy bylo pro uprchlíky tranzitní zemí. Pro mě je podstatné, a myslím, že i pro občany Slovenska, že každý, kdo chce začít nový život v Evropě nebo na Slovensku, musí ctít zákony a hodnoty, které v těch zemích platí.
Jak podle Vás ovlivní přijímání běženců teroristické útoky v Paříži?
Útoky ukázaly, že jsme měli pravdu. O lidech, kteří se pohybují Evropou, nic nevíme. Musíme klást důraz na jejich identifikaci a registraci. v říjnu přišlo do Rakouska 200 tisíc migrantů a jen 10 tisíc požádalo o azyl. Asi těžko můžeme tvrdit, že všichni prchají před válkou. V Rakousku žádná není a je to jedna z top 5 zemí, kde se vyplatí žít. Tak proč to těm 190 tisícům nestačilo? Protože měly od začátku jasný cíl. Tranzitní země musí takovým zemím pomoci, i takovým projektem, jaký máme s Rakouskem. Jejich žadatele ubytováváme v našem zařízení v Gabčíkově. Slovensko platí ubytování i stravu. Podobnou žádost už položilo na stůl také Švédsko, které je jednou z cílových zemí.
Témata:
