Podle internetových stránek čínské vlády a armády, stejně jako podle vyjádření čínských a zahraničních expertů, ale Peking v posledních měsících podnikl řadu dalších kroků. Tyto změny přicházejí v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně varoval, že zvažuje vojenskou akci s cílem zastavit severokorejský jaderný zbrojní program, konstatoval WSJ.

K novým opatřením ze strany Číny patří nepřetržité sledování hornaté hranice mezi oběma zeměmi prostřednictvím kamer a bezpilotních letounů či budování bunkrů na ochranu proti jaderným a chemickým zbraním. Čína také reorganizovala armádní složky na severovýchodě země a v poslední době uskutečnila v tomto regionu několik vojenských cvičení. Zúčastnily se jich speciální, výsadkové a další jednotky, které by podle expertů v případě krize mohly být vyslány do Severní Koreje.

Experti uvádějí, že změny v čínské armádě jsou součástí celostátní vojenské reformy zahájené v loňském roce, v oblasti u hranic se ale soustřeďují především na případné řešení severokorejské krize. Čínu dlouhodobě znepokojuje propustnost téměř 1300 kilometrů dlouhé společné hranice se Severní Koreou. Peking si také dělá obavy, že případný vojenský konflikt na Korejském poloostrově či nepokoje by se mohly rozšířit přes tuto hranici do Číny.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí v pondělí zopakoval, že "krize na Korejském poloostrově by se neměla řešit vojenskými prostředky".