Diskusi o tom, jak ulevit zadluženému Řecku, slíbili ministři financí eurozóny už letos v květnu. Podmínkou bylo, že Atény úspěšně dokončí první prověrku plnění stávajícího záchranného programu, což se nedávno stalo.

Kroky, které navrhl ESM neznamenají ovšem přímo škrtání v nominální výši dluhu. Jde například o úpravy určitých úroků či o nové rozložení splátek do delšího časového období a podobně.

Zmírnění dluhu Řecka je jednou z podmínek, které si pro svůj vstup do stávajícího záchranného programu stanovil Mezinárodní měnový fond (MMF). Původní představa byla, že potřebná dohoda mezi věřitelskými institucemi a Aténami bude hotova ještě letos. Dijsselbloem dnes ale naznačil, že se tak nejspíš stane až počátkem příštího roku. MMF podle něj dnes svůj zájem o podporu Řecka znovu potvrdil. S Aténami ostatně MMF jedná nyní také samostatně.

Fond dává dlouhodobě najevo pochybnosti o reálnosti záchranného plánu, který do roku 2018 předpokládá "udržitelný přebytek" primárního rozpočtu Řecka 3,5 procenta HDP. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.

Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény po dokončení první prověrky koncem října dostaly poslední peníze z první části pomoci, celkem 31,7 miliardy eur. Věřitelé tak uznali, že řecká strana dosáhla klíčových milníků v oblasti penzijní reformy, bankovní správy, energetického sektoru a výběru daní.

Nyní se jedná o dokončení v pořadí druhé revize záchranného plánu. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscoviciho je dohoda na pracovní úrovni už "blízko".