Krajský soud loni dospěl k závěru, že Aupark má stát ve zcela urbanizovaném prostoru, který má z ekologického hlediska malý význam. Dopad stavby na krajinu lze podle soudu označit za nulový či zanedbatelný, proto není důvod pro účastenství ochránců přírody v územním řízení.
NSS označil verdikt za nepřezkoumatelný, což znamená, že není dostatečně patrné, z čeho krajský soud vycházel. Jde například právě o tvrzení, že dopad stavby na krajinu bude zanedbatelný. "Z čeho má tato zanedbatelnost (či dokonce 'nulový dopad') vyplývat, však z rozsudku krajského soudu nevyplývá," stojí v rozhodnutí NSS. Krajský soud musí žalobu znovu projednat.
"Spor o naši účast v územním řízení pro tuto monstrózní stavbu se táhne od roku 2013, kdy nás stavební úřad z řízení vyloučil. My ale od počátku tvrdíme, že účastníky jsme, protože dojde k zásahu do krajinného rázu, zvýší se znečistění ovzduší a intenzity hluku z automobilové dopravy," řekl ČTK předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Úřady ani krajský soud podle něj argumenty dosud nebraly vážně.
Aupark chtěl investor vybudovat na parkovišti u autobusového nádraží, v těsném sousedství dalšího velkého obchodního centra Vaňkovka. Před časem stavba získala územní rozhodnutí od stavebního úřadu městské části Brno-střed, letos v únoru magistrát rozhodnutí ale zrušil. Stavební úřad se musí projektem zabývat znovu.
Záměr Auparku se objevil přibližně před osmi lety. Mezitím proti stavbě vystupovala občanská sdružení, řadu připomínek podával i brněnský magistrát, projekt působil kontroverze. Je s ním spojena také kauza architektů Jaroslava Dokoupila a Radoslava Kobzy. Dostali pokutu 50.000 korun od České komory architektů a tříletý zákaz ucházet se o veřejné zakázky kvůli tomu, že Aupark projektovali a poté pro město vytvořili i studii posuzující vliv stavby na okolí. Podle komory to byl jednoznačný střet zájmů.
