Pouť smíření se letos koná jako součást prvního ročníku festivalu Meeting Brno, jehož tématem jsou ztracené a nalezené domovy. V besedách a debatách se ohlíží do válečné a poválečné historie a reaguje na dnešní dobu, v níž jsou na cestě miliony lidí.

Letošní pouť zahájilo shrnutí událostí z května roku 1945 a modlitba u kříže na místě hromadného hrobu obětí pohořelického sběrného tábora. Poté se poutníci vydali směrem po trase tehdejšího pochodu před Ledce, Rajhrad a Modřice na Mendllovo náměstí v Brně, kam mají dorazit okolo šesté hodiny večer. Zájemci se mohou k pochodu libovolně přidat cestou.

Už v roce 2006 se skupina studentů vydala na první pietní pochod ve stopách vyhnaných. "Od začátku bylo cílem projektu lidsky uchopitelnou formou připomenout utrpení obětí takzvaného pochodu smrti z Brna," řekl organizátor Pouti smíření Jaroslav Odstrčilík, který byl u všech ročníků akce. "Od roku 2015 se průvod jde v opačném směru z Pohořelic do Brna jako symbolika smíření a společné budoucnosti," dodal.

Brno se loni poprvé omluvilo za odsun Němců a uspořádalo akci s názvem Rok smíření. Hollan uvedl, že v odsunu byli zejména starci, ženy a děti. "Protože muži byli na frontě. Jejich (lidí v odsunu) jediné provinění často bylo to, že uměli německy. Tímto způsobem se spravedlnost nevykonává," řekl ČTK Hollan.

Podle něj však nelze porovnávat odsun s organizovaným nacistickým vyhlazováním celých etnických a náboženských skupin. "Pochod smrti byl však příkladem nepřípustné odplaty na nevinných. V neposlední řadě byli odsunutí brněnští občané, kterým směřovala naše loňská omluva. Pokud nedokážeme pohlížet na minulost bez zmizíkování nepohodlných míst, nemůžeme být schopni vyrovnat se ani s přítomností," dodal Hollan.

V centru Brna se dnes sešla také více než stovka odpůrců pochodu. Účastníci v proslovech uvedli, že Čechům se nikdo za jejich dřívější odsun z pohraničí neomluvil. Odsoudili politiky Pavla Bělobrádka, Daniela Hermana (oba KDU-ČSL) a Karla Schwarzenberga (TOP 09), ale i premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a Vokřála s Hollanem, podle nich jsou totiž k sudetským Němcům příliš vstřícní. Jejich počínání označili za vlastizradu. Protestu se zúčastnil i šestaosmdesátiletý Libor Nováček z Brna, který válku i odsun Němců zažil. "Odsun byl spravedlivý a my se nemáme za co omlouvat. Němci tady tehdy strašně řádili a prohlašovali, že až se vrátí, budou ulice dláždit českými lebkami," řekl ČTK Nováček. Protestující se vydali z Komenského náměstí na pochod Husovou ulicí až na Dominikánské náměstí před magistrát, kde chtějí předat prohlášení, že jejich protest není namířen proti sudetským Němcům, ale proti překrucování historie.

Divoký odsun, který se v Brně odehrál 30. a 31. května 1945, dosud vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Prakticky během jedné noci muselo z Brna odejít nejméně 19.500 Němců. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy kontroverzně nazývá brněnský pochod smrti, zahynulo nejméně 1700 lidí. Podle sudetoněmeckých historiků bylo obětí 5000 až 10.000. Mnozí podlehli nemocem a vyčerpání, další se stali obětí násilí. Vyhnání brněnských Němců představuje podle historiků stále těžko uchopitelnou událost, a to zejména pro silnou vrstvu nánosů různých verzí historické paměti.