Polsko a Německo podle šéfů diplomacie obou zemí více zájmů spojuje než rozděluje. Napětí kvůli přijetí polské novely zákona o médiích, které vedlo k zahájení unijní procedury sledování stavu právního státu v Polsku, chtějí oba ministři snížit, a to i vzhledem k tomu, že Varšava a Berlín letos v červnu oslaví 25. výročí uzavření smlouvy o dobrém sousedství.

Steinmeier a Waszczykowski se dnes shodli mimo jiné na potřebě vyřešit konflikt na východní Ukrajině, který podle nich ohrožuje bezpečnost v celém regionu. Polský ministr zopakoval požadavek na posílení přítomnosti sil Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě.

Podle Waszczykowského by se měl také počet Ukrajinců, kteří před konfliktem utekli do Polska, započítat do povinných uprchlických kvót schválených loni na podzim zeměmi EU. Ve středu premiérka Beata Szydlová v Evropském parlamentu uvedla, že Polsko přijalo "asi milion uprchlíků z Ukrajiny". Ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Andrij Deščycja ale její tvrzení odmítl s tím, že jde o ekonomické migranty. Podle polských médií požádalo v zemi od roku 2003 o azyl jen zhruba 5300 Ukrajinců, postavení uprchlíka má prý jen několik z nich.

K samotnému řízení, které vůči Polsku zahájila Evropská komise a které může teoreticky vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Varšavě hlasovací práva v unii, se Steinmeier odmítl vyjádřit.

Německý ministr zahraničí se do Polska vydal vůbec poprvé od zahájení činnosti nového kabinetu strany Právo a spravedlnost. S jeho premiérkou Beatou Szydlovou se také setkal.

"Moje návštěva Berlína je připravena, uskuteční se 12. února," řekla Szydlová. "Budeme (s kancléřkou Angelou Merkelovou) jednat o všem, co je pro Evropu důležité, rovněž o uprchlících a migrantech," dodala s tím, že dosavadní mechanismy řešení uprchlické krize nefungují a že problém je třeba řešit před hranicemi EU. Namísto toho se EU podle ní věnuje řešení neexistujícího polského problému.

Premiérka se dnes také setkala s představiteli opozičních stran, kterým nabídla rozdělení křesel v ústavním soudu jako smírný "kompromis". Dočkala se však odmítnutí.

Změny polské konzervativní vlády na ústavním soudu či ve veřejnoprávních médiích vyvolaly napětí nejen mezi Varšavou a Bruselem, ale zprostředkovaně i mezi Varšavou a Berlínem. Ostrou reakci vyvolala především kritika Polska ze strany německého eurokomisaře Günthera Oettingera. Za "demokracii v Putinově stylu" označil kroky polské vlády premiérky Szydlové také předseda Evropského parlamentu, Němec Martin Schulz. Někteří polští politici pak v reakci na výroky německých politiků připomněli utrpení Poláků za německé okupace během druhé světové války.

Polsko-německé vztahy byly přitom velmi napjaté už v polovině předchozí dekády za první vlády konzervativní a euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS).