Návrh zákona označovaného jako Freedom Act podpořilo 57 senátorů, pro jeho přijetí bylo ale potřeba 60 hlasů. Sněmovnou reprezentantů přitom zákon prošel hladce a podpořilo ho 388 kongresmanů, proti jich bylo jen 88.

Hlavním smyslem nové legislativní úpravy je výrazně omezit počet případů, kdy budou rozvědky moci shromažďovat údaje o komunikaci Američanů. Místo masového sběru dat se má sledování údajů o telefonátech a e-mailech omezit na jednotlivé případy lidí, kteří budou splňovat mnohem přesněji vymezené podmínky než nyní. Zákon je reakcí na předloňská odhalení Edwarda Snowdena. Bývalý bezpečnostní expert NSA informoval o rozsahu dat, které NSA shromažďovala, a vyvolal tak mezinárodní skandál.

V souvislosti s reformou tajných služeb poskytl Snowden britskému deníku The Guardian velký rozhovor, v němž ocenil, že se Kongres snaží pravomoci tajných služeb okleštit. "Aktivita Kongresu je naprosto mimořádná. Je to poprvé od 70. let, co rozvědky musejí počítat se zúžením svých pravomocí, a ne s jejich rozšířením," řekl.

Ačkoli na přijetí zákona intenzivně tlačil i prezident Barack Obama, vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell dal spolu s dalšími významnými republikány najevo, že je pro zachování stávajících pravidel. Ta stanovuje zákon známý jako Patriot Act přijatý po útocích z 11. září 2001, jehož platnost však skončí 1. června.

Hlasování v Senátu tak dopadlo prakticky totožně jako loni na podzim, kdy reforma NSA zkrachovala právě na nesouhlasu republikánů z horní komory Kongresu. Zákon přitom nyní oproti loňsku obsahuje mnoho ústupků, například až do roku 2019 garantuje tajným službám možnost získávání informací o podnikatelské činnosti a finančních transakcích.

Senátoři se dnes snažili odhlasovat prodloužení původního zákona Patriot Act o dva měsíce, potřebnou většinu se ale v horní komoře najít nepodařilo. Vedení Senátu se proto dohodlo, že si zákonodárci o den zkrátí nadcházející prázdniny a že se vrátí do práce už 31. května, aby zvážili, jak vypršení platnosti zákona zabránit.