Juraj Herz objevil pro film Dagmar Veškrnovou Havlovou, když ji v roce 1974 obsadil do svého filmu Holky z porcelánu. "Juraj zaujímal v mém životě a srdci významné, nezastupitelné místo. Byl to geniální režisér, který nemá náhradu," sdělila dnes Havlová ČTK.
Do nových věcí se Herz pouštěl odvážně, z roku 1983 je jeho film Straka v hrsti, ostrá satira, která byla jedním z důvodů, proč se v něm účinkující kapela Pražský výběr přesunula do undergroundu. "Byla to moje první, ale ne poslední spolupráce s Jurajem," řekl ČTK frontman kapely Michael Kocáb. "Jeho nabídka přišla brzy poté, co jsme se etablovali na scéně. Základním jeho rysem, který jsem tehdy rozpoznával, bylo to, že je vlastně statečný, neohrožený. My jsme se v té době už dostávali do velkých problémů, bylo s podivem, že to vůbec prosadil - vzhledem ke scénáři a ještě si tam dal Pražský výběr, který byl těžce v nemilosti," připomněl.
Herze si prý vážil nejen pro jeho statečnost, ale i pro jeho velký talent. "Znal jsem všechny filmy, které do té doby udělal, tak jsem byl rád, že s ním můžeme spolupracovat," uvedl Kocáb, který později složil hudbu k Herzovu snímku Zastihla mě noc. Ten byl sice oficiálně na námět života komunistky Jožky Jabůrkové, Herz ale scénář upravil tak, že připomínal spíše osudy novinářky Mileny Jesenské.
"Znal jsem se s Jurajem od 60. let, mnohokrát jsem s ním pracoval jak na divadle, tak ve filmu," řekl ČTK herec a divadelník Jan Hrušínský. "K divadelní adaptaci Petrolejových lamp jsem ho musel přesvědčit, říkal, že nechce dvakrát vstoupit do stejné řeky, ale pak byl nadšen, hrálo se to osm let a bylo permanentně vyprodáno," řekl. "Měli jsme plány, co ještě spolu dělat... je to normální, že lidé odcházejí, jen se s tím nemůžete smířit, když máte toho člověka rád," dodal.
"V panu Juraji Herzovi ztrácí naše kinematografie velkou osobnost, jednoho z posledních silných tvůrců nové vlny 60. let. Svou originální schopností propojovat groteskní a hrůzné dával svým filmům jedinečnou dramatickou atmosféru. Řada jeho snímků bude už natrvalo patřit do zlatého fondu českého filmového umění," uvedl ministr kultury Ilja Šmíd.
"Dokázal se vždycky zorientovat v daných podmínkách. V 60. letech, kdy panovaly liberální poměry, tvořil bez omezení a dovedl využít příležitostí, které dostal. Spalovač mrtvol by nevznikl za žádných jiných podmínek než na Barrandově financovaném státem," řekl ČTK ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
"Vždycky mě fascinovalo, jakým způsobem se pral s komunistickou cenzurou, jak se neustále snažil nacházet originalitu v jakémkoli filmu," řekl ČTK režisér a producent Václav Marhoul. Připomněl film Holky z porcelánu. "I v tomto snímku, který natočil jako ústupek, aby mohl točit dál, měl problémy s cenzurou. Vytýkali mu, že z dělnic v porcelánce udělal prostitutky," připomněl.
Po návratu z emigrace Herz natočil ještě několik celovečerních filmů. Jedním z nich bylo mysteriózní drama T.M.A. podle scénáře muzikanta a výtvarníka Martina Němce. "Juraj byl silnou, vyhraněnou osobností, ale i ve vzájemném střetávání názorů byl nositelem velmi specifického, jak jinak než černého humoru," řekl Němec ČTK.
