"Tento stínový a neoficiální svět zemí, které vlastně neexistují, je ve skutečnosti až překvapivě velký a rozmanitý," píše v předmluvě Middleton.

Oficiálně uznávané země mají své místo na jednom ze 193 křesel ve Valném shromáždění OSN. Middleton však upozorňuje na to, že to není tak jednoduché. Jako příklad uvádí Izrael, který je členem OSN od roku 1949, ale dodnes ho neuznávají více než tři desítky členských zemí.

Vedle suchých dat, jakými jsou datum vyhlášení, hlavní město, velikost, počet obyvatel, světadíl a používaný jazyk nabízí Atlas zemí, které neexistují mapy, vlajky i příběhy z historie neuznaných států. Autor ukazuje, že některé mohou fungovat pouze díky pomoci mocných států, například Podněstří a Abcházie podporované Ruskem nebo Severní Kypr, který uznává pouze Turecko.

Čtenáři se například mohou seznámit s Ostrovem Man u Velké Británie, jehož parlament zvaný Tynwald je od příchodu Vikingů nejstarším funkčním zákonodárným sborem na světě. Nechybí ani rebelantská kodaňská čtvrt Christiania nebo malý stát Forvik vytvořený v roce 2011 anglickým námořníkem na Shetlandských ostrovech. Middleton popisuje i situaci v Katalánsku, kterému nestačí rozsáhlá autonomie v rámci Španělska, nebo historii saharské republiky Azavad, která nevydržela po vyhlášení v roce 2012 ani 12 měsíců.

Vedle známých území, jakými jsou polostrov Krym nebo Tibet, obsahuje kniha množství těch obvykle přehlížených. Mezi ně patří i stát Lakota na území Spojených států, který založili v roce 2007 potomci indiánského kmene Siouxů na území Černých hor a jednostranně vypověděli všechny smlouvy s USA uzavřené jejich předky. Známý není ani osud nezávislého buddhistického království Sikkim anektovaného v roce 1975 Indií, nebo fakt, že na někdejším nizozemském území Západní Papua anektovaném v roce 1963 Indonézií je stále trestným činem vztyčování západopapuánské vlajky.

Geograf, novinář a autor televizních dokumentárních pořadů Nick Middleton přednáší na Oxfordské univerzitě a je členem Královské zeměpisné společnosti. Účastní se nejrůznějších přednášek, seminářů a vzdělávacích akci týkajících se geografie, cestování a ekologické problematiky. Napsal sedm cestopisů, mezi nimi i bestseller Cesta za extrémy, k němuž posléze vytvořil televizní seriál zaměřený na život v extrémních klimatických podmínkách.