Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
"Pro zvýšení hovořila řada faktorů. Pokračuje rychlý růst bankovních úvěrů, zejména domácnostem na bydlení a na spotřebu. Účelem této rezervy není zastavit úvěrování, ale v dnešních dobrých časech vytvářet polštář pro časy horší," uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.
Ve většině zemí EU, s výjimkou ČR, Slovenska a Švédska, je sazba rezervy nulová, upozornil hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. "ČNB částečně sklízí nechtěné plody své donedávna příliš uvolněné měnové politiky, jelikož intervenční režim stlačením úrokových sazeb zásadně přispěl k realitnímu boomu v ČR," uvedl. Zvýšení sazby podle něj ukazuje, že ČNB nadále považuje ceny nemovitostí v Česku za přemrštěné.
Sazbu banka naposledy zvýšila letos v červnu z 0,5 procenta na jedno procento, a to s platností od července 2018. Centrální banka i tehdy odůvodnila zvýšení sazby především rychlým růstem úvěrů a potřebou tvorby rezerv pro horší časy. Poprvé ČNB sazbu z nulové úrovně zvýšila v prosinci 2015 s platností od letošního ledna.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.
