I po schváleném snížení bude sazba daně z příjmů právnických osob na Slovensku nejvyšší ze zemí takzvané visegrádské čtyřky, kterou vedle Slovenska tvoří ještě Česká republika, Polsko a Maďarsko. Předchozí jednobarevná Ficova vláda zdanění firem zvýšila, když například zrušila takzvanou rovnou daň ve výši 19 procent.
Poslanci souhlasili i s návrhem na zavedení zpravidla sedmiprocentní daně z dividend, jež nahradí stávající zdravotní odvody placené z podílů na zisku. Dividendy vyplácené příjemcům ze zemí, s nimiž Slovensko například nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo o výměně informací ohledně daní, budou zdaňovány až 35 procenty. Mezi tyto země patří například některé takzvané daňové ráje.
Zároveň od roku 2018 Slovensko zruší firmám povinnost zaplatit státu bez ohledu na jejich hospodaření alespoň minimální daň. Takzvaná daňová licence ve výši 480 až 2880 eur (12.960 až 77.760 korun) ročně postihuje ztrátové firmy nebo společnosti s nepatrným ziskem.
Slovenský parlament schválil rovněž přechodné vyšší zdanění ziskových firem z regulovaných sektorů ekonomiky. Sazba zvláštního odvodu pro firmy podnikající například v energetice, telekomunikacích, pojišťovnictví či farmacii stoupne na 8,712 procenta, dvojnásobek současné sazby. V dalších letech se bude postupně snižovat a na stávající úroveň se vrátí v roce 2021.
Už dříve poslanci hlasováním podpořili zvýšení spotřební daně na cigarety a jiné tabákové výrobky, dále zachování zvláštní bankovní daně a také rozšíření osmiprocentního odvodu, který budou muset pojišťovny platit z vybraného pojistného u všech nových smluv v neživotním pojištění. V současnosti platí odvod pouze jen z pojistného za povinné ručení.
Sněmovna také odsouhlasila návrh Ficova kabinetu, aby politici a vysocí státní úředníci v příštím roce podobně jako v předchozích letech nedostali přidáno.
