Růst ekonomiky letos zpomalí pokles investic, který bude důsledkem snížení přílivu evropských fondů, uvedla mise. Slovinská ekonomika v letech 2012 a 2013 zažila recesi a kvůli těžké krizi domácích bank musela málem požádat Evropskou unii o finanční pomoc. V dalších dvou letech ekonomika výrazně oživila.
MMF označil loňský vládní plán privatizace za nedostatečný, protože předpokládá, že stát si udrží přímou kontrolu nad příliš mnoha podniky. Podle agentury Reuters vyzval k "rychlé a širší privatizaci", která podle něj zlepší vlastnickou správu firem a dlouhodobě podpoří hospodářský růst.
Slovinsko v prosinci schválilo plán zahájit během tohoto roku prodej podílů ve zhruba třicítce firem. Předtím ale vláda rozhodla, že ve státních rukou zůstane většina podniků v energetice, pojišťovnictví a v řadě dalších oborů.
Slovinsko od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 odmítalo prodat velké banky a další společnosti. Stát tak kontroluje zhruba polovinu ekonomické aktivity v zemi a k privatizaci jej přiměla až nedávná krize.
Loni Slovinsko prodalo druhou největší banku v zemi Nova KBM (NKBM), což byla jedna z 15 společností, které vláda v roce 2013 určila k privatizaci. Z tohoto seznamu však bylo prodáno jen několik málo podniků.
Vláda by podle MMF měla prodat více než 75 procent největšího bankovního ústavu Nova Ljubljanska Banka (NLB). Slovinský ministr financí Dušan Mramor na tiskové konferenci mise MMF uvedl, že podmínky chystané privatizace NLB vláda přehodnotí.
Slovinsko již v roce 2013 schválilo penzijní reformu, která postupně zvýší věk odchodu do důchodu na 65 let ze současných 59 let. Podle MMF je ale vzhledem k rychlému stárnutí populace urychleně nutná nová reforma s postupným zvýšením důchodového věku na 67 let.
