Nejhorší byl pro něj okamžik, kdy se ozvala rána, a komín o průměru 2,6 metru ještě asi pět sekund stál. "To jsou nedobré pocity. Už jsem zažil, když se to nepovedlo. To pak musíte znovu jít k tomu a navrtat," řekl Rod, který se odstřelům věnuje 54 let.

Těžba v dole Hamr I začala roku 1965, první uran se podařilo vydolovat v roce 1971. Celkem se tam vytěžilo 9,6 milionu tun rudniny, z níž se podařilo získat 10.680 tun uranu. "Když to přepočítáme na spotřebu dvou našich jaderných elektráren, tak by z toho žily 12 až 13 let," uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

S těžbou uranu se v Podještědí skončilo v roce 1993, o dva roky později začala Diamo se sanací dolů. Likvidace podzemních částí skončila v roce 2002 zásypem devíti jam. Stavby z menších dolů Diamo odstranilo v letech 2009 až 2011, na největší Hamr I nebyly peníze. "Podařilo se to až díky evropské dotaci," uvedl Rychtařík. Povrchové stavby z Hamru I začaly mizet loni v září. Komín byl poslední z 97 stavebních objektů důlního areálu, které bylo třeba zlikvidovat. Na jejich odstranění bylo potřeba skoro 620 milionů korun, z toho evropská dotace je téměř 288 milionů.

Doly v Podještědí zaměstnávaly až 6900 lidí, těžbu by měl připomínat památník. Rychtařík předpokládá, že se ho podaří dokončit v příštím roce. Jeho součástí bude i kolo - lanovnice z těžní věže.

Místní jsou rádi, že těžba skončila. Nepříznivě ovlivnila hlavně turistický ruch, i proto odstřel komína uvítali. "Je to téměř definitivní tečka za nepříliš slavným obdobím naší obce, která byla vždy vyhledávanou turistickou a rekreační destinací s hrdým přízviskem Riviéra severu. S nástupem těžby uranu došlo téměř k likvidaci tohoto poslání a naše obec se potácela na pokraji své existence vůbec," řekl starosta Hamru Milan Dvořák. Mezi turisty začíná být Hamr opět oblíbený, každoročně jich přibývá.

Další tři roky bude Diamo areál bývalého dolu monitorovat. Pokud nebudou koncentrace znečišťujících látek růst, začne území rekultivovat. Částečně důl zalesní, část je určena pro zástavbu. Vzniknout by tam mohla zázemí pro turisty. Pro Diamo tím ale sanace území v Podještědí nekončí. Při dolování uranu se totiž nepoužívala jen hlubinná těžba, ale i chemická. Škody po ní jsou obrovské. Chemickou těžbou poblíž Stráže pod Ralskem bylo kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Odhaduje se, že vyčištění území potrvá až do roku 2037 a bude na to potřeba 50 miliard korun. Nyní se také likviduje chemická úpravna ve Stráži pod Ralskem, kde se zpracovával vytěžený uran. Práce by měly skončit do konce roku. Jde o projekt za 580 milionů, který je také podpořen evropskou dotací.