Horník Rojas se objímá s milenkou, které dal po návratu na povrch přednost před manželkou. Jejich románek se provalil, když se u vchodu do dolu sešly dvě ženy: stará a mladá s fotografií stejného muže v rukou.

Televizní štáby celého světa vytvořily kolem dolu kruh ozářený reflektory. Jeden horník za druhým vystupoval z výtahu, který byl jeho cestou zpátky k životu. Připomíná to porod, nebo finále velké reality show.

Největší svůdník

Horníci, hrdinové lůna matičky přírody, se stali veřejným majetkem. Zatímco si 700 metrů pod povrchem vytvořili svou vlastní komunitu, aby přežili, stát na povrchu z nich vytvořil symboly lepších zítřků, posly znovuzrození.

Scénáristé se tetelí nad vhodně zvolenými názvy: Důl se jmenuje Naděje (Hope) a výtah, který horníky vyvezl na světlo boží nese jméno Fénix.

Nejmladší, nejstarší, nejvíc nemocný, největší svůdník, horníci měli své role ještě předtím, než se ukázalo, že nemohou nahoru. Dnes, když jsou svobodní, říkají jako jeden muž: „Nejsme hrdinové, naši kamarádi, kteří měli to štěstí a připadla na ně jiná směna, by se zachovali stejně.“

Chile umí udělat show

Ještě předtím, než se vynořili zpátky mezi živými, bylo třeba horníky omýt a převléknout. Černé brýle nejsou manýrou nových hvězd, které se budou možná po zbytek života zabývat sepisováním pamětí, poskytováním rozhovorů nebo objížděním besed. Ty brýle chrání hrdinům oči před září reflektorů.

Horníka Maria Sepulvedu dokonce stihli i ostříhat. Na čistou uniformu mu navlékli tričko s nápisem Ježíš. Ano, horníků bylo 33 a Ježíš byl ukřižován ve 33 letech.

Skončila největší podzemní záchranná akce všech dob. Nešlo při ní jen o záchranu životů, byla důkazem, že jižní Amerika umí udělat show. Na rozdíl třeba od Ruska nebo Číny, kdy tahají z dolů horníky každou chvíli a nikoho to nezajímá.