„Stavba vzniká na pozemku, který je stále pod památkovou ochranou. Z odborného hlediska jde o velmi náročný počin. Replika bude mít i po obnově statut kulturní památky. Proto je důležité, aby se co nejvíce blížila původní stavbě. Nejen hmotou, ale i použitými tradičními technologiemi. Což může být občas problém, vzhledem k dnešním standardům,“ uvedl ředitel ostravské pobočky Národního památkového úřadu Michal Zezula.

Památkáři s církví nyní řeší řadu detailů a právě snaha najít co nejvhodnější řešení mírně zpožďuje dokončení projektové dokumentace.

„Dávno se mělo začít, vše vázne kvůli památkářům a jejich výzkumu. Zima může být krutá, stavět nepůjde. Modlíme se a pracujeme. Bojím se, že tu při mších v zimě příchozí zmrznou,“ posteskl si farář Kazimierz Płachta (63).

Už tu jeden kostel vyhořel

Archeologický průzkum se už dokončuje. Odborníci se soustředili v poslední době hlavně na výkopy, do kterých budou položeny základy nové stavby. „Základy budou obsahovat kameny původního kostela. Dojde tak k jakémusi propojení starého i nového,“ řekl. V jedné části presbytáře archeologové našli důkaz, že v místě už v minulosti jedna dřevěná stavba shořela.

Jenže jednoduché to památkáři a církev nebudou mít ani při zařizování interiéru. Proti sobě může jít snaha co nejvěrnější kopie mobiliáře a naopak co možná nejmodernější interiér.

Podle Zezuly bude pro objekt nejvhodnější kompromis obou variant. „Optimální bude zopakovat něco z vybavení a výzdoby původní stavby. Nelze ale zopakovat všechny detaily, proto si dovedeme představit, že určité věci budou podle současných moderních trendů,“ dodal.

Lidé vybrali přes tři miliony

Náklady na obnovu samotné stavby se budou pohybovat okolo 20 milionů korun. Další peníze bude stát právě mobiliář. Jeho pořízení se bude částečně platit z veřejné sbírky, kterou organizuje město Třinec. Na ní se už sešlo více než 3,4 milionu korun.

Mše bude dnes v noci

Speciální mší si vyhoření kostela připomenou i věřící, přesně rok od žhářského útoku. V noci ze středy 1. na čtvrtek 2. srpna se shromáždí na bohoslužbě u dřevěného kříže, který jako jediný z kostela Božího Těla zůstal.

Za zapálení kostela ze 16. století byli odsouzeni tři mladíci k vysokým trestům v rozpětí 3,5 roku, 8 a 9 let. Všichni se odvolali. Motiv zůstává nejasný.