Oba tvůrci zároveň představili knihu „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, ve které popisují rekonstrukce z různých historických období od neandrtálských lovců až po dobu Jana Nepomuckého, který žil ve 14. století.
„Říkala jsem si, že by bylo fajn mít po těch letech něco hmatatelného, kde by bylo ukázané, co vše jsme představili zde v muzeu a v dalších institucích, které s námi spolupracují,“ řekla Vaníčková.
Poslední dvě sochy jsou dílem vzniklém na základě kosterních nálezů ze Sadů u Uherského Hradiště, kde pracoval archeolog Galuška. První sochou je muž ve věku 40 až 50 let, který byl zřejmě vyššího společenského postavení. „Jeho hrobka byla umístěna v kostele a na celém pohřebišti je největší,“ upozornila Vaníčková.
Velmož dostal i dobový oděv
Podle toho pro něj vytvořila Kristýna Urbanová oděv. Halena se skládá z jemného nebarveného lněného plátna a ze lněného diamantového kepru, svrchní plášť je z ovčí vlny. Lemovaný je kožešinou z lišky obecné. Na hlavě má velmož koženou čapku.
Druhá rekonstrukce je plaketa, která zobrazuje muže ve věku 45 až 50 let, který byl ve své době na vrcholu společenské pyramidy. Jeho hrob se nacházel v přistavěné boční kapli. Původně měl stupínkový náhrobek a byl bohatě zdobený.
Antropoložka Eva Vaníčková o modelaci tváří předků Zdeněk Matyáš
K vidění už 16 rekonstrukcí
Z dosavadních 16 rekonstrukcí mohou návštěvníci už nyní vidět čtyři v Pavilonu Anthropos. Jde například o neandrtálského lovce nebo dvě ženy z těžební šachty z oblasti Krumlovského lesa. Další exponát se nachází v Památníku Karla Absolona v Dietrichsteinském paláci, kde mohou lidé vidět tzv. princeznu z Býčí skály.
Antropologické rekonstrukce předků budou důležitou součástí podoby nových expozic v Pavilonu Anthropos. Muzeum připravuje jeho přestavbu, dokončení je naplánováno na rok 2025.
