Nejčastěji se zbavujeme hodně starých výrobků - takzvané historické elektrozboží, tedy to vyrobené před rokem 2005, představuje 95 % sesbíraného elektrošrotu. „Vybrali jsme už přes 100 tisíc tun historického elektroodpadu, podle našich propočtů ho ale lidé doma ještě dalších 100 tisíc tun mají,“ říká mluvčí největšího kolektivního systému ASEKOL Kristina Mikulová a dodává: „V Česku lidé odevzdají zhruba 4 kilogramy elektrošrotu na hlavu ročně.Třeba Švédi vrací zpátky do oběhu 4krát více,“

O sběr se starají se kolektivní systémy – společnosti založené výrobci elektra, které elektrošrot vybírají, zajišťují jeho recyklaci a také informují lidi, jak správně třídit.

Co vyhazujeme?

Nejčastěji vyhazují staré foťáky, videa, magneťáky, discmany a walkmany. Občas se ale objevují i kuriózní kousky, ať už jde o skutečné historické rarity jako je gramofon z roku 1895 nebo naopak velmi netradiční elektrozboží: vibrátory. Těch se v jednom překladišti ASEKOL našlo během jediného dne přes stovku!

Sběrné dvory

Kromě červených kontejnerů, které jsou určeny především pro drobnější elektrošrot, mohou lidé odevzdávat staré elektro také ve sběrných dvorech, odkud ho pak ASEKOL vybírá a zajišťuje jeho recyklaci.

Kolik elektra ročně na hlavu lidé v různých zemích vytřídí

Rumunsko   1,5 kg

Česko          4 kg

Švédsko      16 kg

Švýcarsko    17 kg

Červené kontejnery v Česku

Počet červených kontejnerů v Česku2021

Jak daleko to průměrně mají Češi k nejbližšímu červenému kontejneru (včetně všech malých obcí): 1,9 km

Jak daleko to mají k nejbližšímu červenému kontejneru Pražáci: 490 metrů

Fotogalerie
5 fotografií