Zpráva o rekordní nezaměstnanosti v ČR vyvolala obrovskou vlnu reakcí čtenářů Blesk.cz. Ostrá diskuze se rozdělila na dva tábory: Nezaměstnaní mladí lidé versus pracující důchodci.

Mladí vyčítají starým, že jim berou práci, přestože zároveň pobírají důchod. Staří kontrují, že mají mnohem více zkušeností, na rozdíl od absolventů škol jsou zvyklí pracovat a navíc by ze svého nízkého důchodu nevyžili. V poslední době zájem o absolventy škol prudce opadl a zaměstnavatelé často raději přijmou důchodce, kteří jsou levnější a mají dlouholetou praxi. A mladí nezaměstnaní to pracujícím důchodcům vyčítají.

574 226 Čechů bez práce! Dočkáme se úlevy?

Lukáš Holý (18) – půl roku bez práce: Důchodci nám berou práci

Osmnáctiletý Lukáš H. je bez práce půl roku. Jedním z důvodů je podle něj množství pracujících důchodců, kteří mladým berou práci.

Autor: Richard Veselý

Vyučeného prodavače Lukáše jsme zastihli na Úřadu práce v pražské Libni. Ukončil školu a poté, co se půl roku marně snažil sehnat si práci sám, vydal se nakonec zaregistrovat na ‘pracák‘, aby měl aspoň nějaký příjem. „Rád bych pracoval v oboru, třeba prodával v lahůdkách, nebo i ve skladu. Ale vůbec nic se mi nedaří najít. Už jsem obvolal dost zaměstnání, byl jsem třeba v Kauflandu a v Tescu. Pořád mi tam jen dávají nějaké dotazníky a pořád nic,“ naříká si mladík.

Jako jeden z důvodů, proč mladí lidé po škole nemůžou najít práci, vidí Lukáš i přesluhující seniory. „Důchodci jsou všude, stačí jim malý plat, protože do toho berou ještě důchod. A pro mladý pak žádná práce nezbude,“ stěžuje si Lukáš rozhořčeně. „Vždyť mají důchody, to by jim mělo stačit. Já důchodce nemusím,“ dodává k tomu jeho kamarád Petr S. (19), který předtím sedm měsíců pracoval jako skladník a nyní je měsíc bez práce.

Jaroslav Prokop (63) – pracující důchodce: Mladí jsou líní!

Jaroslav Prokop (63,5 roku) z Brna je už rok v důchodu. Přesto pořád dál dělá svou manažerskou práci. „Nechci sedět jako důchodce doma a dívat se z okna,“ míní senior. A jako další důvod, proč zůstal zaměstnaný, uvádí finační situaci.

"Mzdu mám teď stejnou jako před odchodem do penze," tvrdí Jaroslav s tím, že výdělek z práce mu proto přijde vhod. Jeho plat před důchodem byl menší než polovina průměrného celostátního výdělku. A jeho důchod má hodnotu polovinu původní mzdy, a to za jednačtyřicet let produktivního života. K tomu dodává, že výdaje na domácnost se každým rokem zvyšují. "Na živobytí dám 14 tisíc korun, ovšem mám třináct vnuků a vnuček, takže se je nějak snažíme s manželkou podělit, některým vnoučatům přispívám třeba na sportování," dodává.

Jaroslav Prokop měl osm let svou firmu a nějaký čas potom dělal manažera, do jehož pracovní náplně patřila i personalistika. O mladých, kteří nastupují do práce, si tak myslí své. "Za čtyři a půl roku jsem měl pohovory s třiasedmdesáti mladými uchazeči o místo. Do firmy přišlo pět mladíků a všichni jsou pryč! A jen jediný z nich měl na to, aby dělal svou práci dobře," tvrdí.

Tvrzení, že důchodci mladým berou práci, pana Prokopa pořádně dopálilo. "Popudilo mě tvrzení, že k důchodu beru mzdu. Ale z ní přece odvádím kromě zdravotního i sociální pojištění, takže stát mi logicky při výplatě penze vrací část vydělaných peněz," dodává.