Šípkova medaile má uprostřed skleněnou lupu s červeným havlovským srdcem. Centrálním motivem je tak "lupa na demokracii v detailu", což je také volný překlad názvu díla Macroscopium rationem popularem tuens. Na druhé straně je logo Pražské křižovatky. "Trochu je v tom skrytá vzpomínka na Václava Havla, na naše rozhovory. Často jsme se bavili o tom, jak je demokracie křehká věc, a že je třeba ji hledat," řekl autor, pro kterého byla tato medaile první, kterou v životě dělal. Dodal, že ji pojal jako jakousi lupu na demokracii, proto do jejího středu umístil skleněnou čočku, na níž je Havlovo srdíčko. Stříbrná medaile stojí 6000 korun, vydáno je 600 kusů. Zlatá stojí 200.000 korun a Česká mincovna jich zatím vydala 100 kusů. Pamětní medaile za stejným účelem vytvoří ještě Olbram Zoubek, Jiří David, Kurt Gebauer, Aleš Lamr, David Černý a Jaroslav Róna.

Pro uvedení medaile si Šípek, který patřil k Havlovým přátelům, zvolil výroční den jeho odchodu. Havlovi příznivci dnes kromě tiché vzpomínky mají mnoho možností, jak se k výrazné osobnosti nejen českých dějin přihlásit i veřejně. Především vyznavači sociálních sítí se už poněkolikáté vzájemně vyzývají k nošení kratších kalhot jako připomínky jeho vystoupení na Pražském hradě před 25 lety. Dnes takto přišel do práce i velvyslanec USA v Praze Andrew Schapiro a svou fotografii umístil na Twitter.

Bývalý kostel sv. Anny založil sv. Václav již v roce 927 jako kostel sv. Vavřince. Později v něm sídlili templáři, po nich johanité a dominikáni, kteří počátkem 14. století na jeho místě začali stavět gotický chrám. Jako jeden z mála pražských kostelů zůstal nedotčen husitskými válkami. Po josefských reformách ale byla ve zrušeném klášterním kostele zřízena tiskárna, v 19. století byla odstraněna tři horní patra věže a stržena gotická klenba.

Od 70. let 20. století byl opravován. Později připadl Národnímu divadlu, které jej za symbolickou cenu pronajalo koncem 90. let tehdy vzniklé Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Od roku 1998 se kostel rekonstruoval podle návrhu architektky Evy Jiřičné a v roce 2004 v něm zahájila činnost Pražská křižovatka.

Havlovou představou bylo vytvořit sugestivní místo pro nejrozmanitější setkávání, přednášky, diskuse, koncerty, představení, výstavy, happeningy i meditace, a to s ohledem na multikulturní pestrost dnešního světa.