Demonstranti v noci na dnešek pronikli až k parlamentu přes ostře střeženou čtvrť Islámábádu. Agentura DPA uvedla, že v pohotovosti je 40.000 příslušníků bezpečnostních sil, proti demonstrujícím ale nezasáhli. Protesty tak nadále zůstávají poklidné.

Pákistánská armáda, která má velký vliv na dění v zemi, dnes vyzvala vládu, aby zahájila s demonstranty rozhovory. Rovněž varovala protestující před možným útokem na vládní sídla a dala tak najevo, že bude budovy bránit. Představitelé armády dnes podle AP jednali o situaci s Šarífovými zástupci.

Následně se v médiích objevily informace o Chánově vyjednávání s vládou. Chánova strana má celkem šest požadavkům, jedním z nich je Šarífova rezignace, ty zbývající se týkají vládních a volebních reforem. Chánův spojenec je vlivný duchovní Muhammad Táhir Kadrí. Nejvyšší soud dnes oběma vůdcům protestů oznámil, že jsou na čtvrtek předvoláni před soud. Ve čtvrtek se také chystá opět sejít parlament.

Chán premiérovi již dříve vzkázal, aby do dnešních 20:00 místního času (17:00 SELČ) rezignoval, jinak se protestující přesunou k jeho sídlu. Později ale oznámil, že premiér má slabé srdce, proto mu nechce pochodem k jeho sídlu způsobit infarkt. Šaríf opakovaně odmítl rezignovat a nařídil vyslat do ulic hlavního města vedle policie i vojáky.

Chán během protestů také oznámil, že jeho strana opustí 34 parlamentních křesel a rezignuje i na posty ve třech provinčních zákonodárných sborech. Opoziční politik už v neděli vyzval Pákistánce k "občanské neposlušnosti", současné vládě tak mají přestat platit poplatky a daně.

Demonstranti jsou rozhořčeni slábnoucí ekonomikou, nezaměstnaností, nekontrolovaným růstem moci radikálních skupin a špatným fungováním základních služeb, jako jsou dodávky elektřiny, které byly podle BBC téměř zastaveny.

Někteří pákistánští představitelé jsou přesvědčeni, že za současnými protesty stojí armáda, která chce tímto způsobem oslabit civilní vládu. Jaderný stát Pákistán, kde žije 180 milionů lidí, byl ve své historii svědkem řady vojenských převratů a soupeření o moc mezi civilními a vojenskými vůdci je klíčovým problémem pákistánské politiky.