Předseda branného výboru Rady federace Viktor Ozerov agentuře Reuters nicméně řekl, že horní komora je i nadále připravena právo hlavě státu opětovně udělit, jestliže to bude potřeba. "Jestliže bude prezident potřebovat přijmout opatření vojenské povahy, branný a bezpečnostní výbor je připraven zvážit znovuzavedení tohoto práva. Doufám ale, že k tomu nedojde," dodal Ozerov.
Ruský prezident potřebuje ukázat mezinárodnímu společenství, že podporuje mírový plán svého ukrajinského protějšku Petra Porošenka, aby se tak vyhnul novým sankcím, uvedla k Putinovu kroku agentura AP. Evropská unie již dříve varovala, že zavede další sankce zacílené na ruskou ekonomiku v případě, že Moskva nepřispěje ke zmírnění napětí na východě Ukrajiny.
Německá kancléřka Angela Merkelová dnes před německými zákonodárci prohlásila, že Putinův krok, který vedl ke zrušení povolení použít vojenskou sílu na Ukrajině, je "důležitým psychologickým momentem". Dodala nicméně, že pokrok v řešení krize je i nadále pomalý a že EU je stále připravena zavést další sankce.
Merkelová má údajně během dnešního dne telefonicky hovořit jak s Petrem Porošenkem, tak s Vladimirem Putinem. Čeká ji rovněž rozhovor s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Evropská unie udělá všechno pro to, aby bylo nalezeno diplomatické řešení, "jestliže ale nic jiného nepomůže, může dojít opět k sankcím", dodala německá kancléřka.
I ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin dnes během návštěvy Bruselu rozhodnutí ruského parlamentu uvítal. "Myslíme si, že jde o pozitivní krok... potřebujeme ale i další pozitivní kroky, jako je ruská podpora prezidentova mírového plánu, účinnější kontroly na hranicích a samozřejmě je důležité, aby přijali celou řadu velmi naléhavých opatření, která povedou k vybudování větší důvěry, jako je například propuštění rukojmích OBSE," dodal Klimkin. Pozorovatelé OBSE jsou zadržováni už téměř měsíc proruskými separatisty a Kyjev již několikrát vyzval Moskvu, aby s jejich propuštěním pomohla.
Usnesení horní komory ruského parlamentu z letošního 1. března dávalo Putinovi právo použít ruskou armádu na ukrajinském území "do normalizace společenské a politické situace". Rada federace tehdy reagovala na Putinovu žádost o "ochranu bezpečnosti ruských občanů a krajanů, jakož i příslušníků ruských ozbrojených sil" dislokovaných na okupovaném a později anektovaném Krymu.
Ke zrušení sporného a na Západě ostře kritizovaného dekretu o nasazení ruské armády na Ukrajině Putina opakovaně žádal americký prezident Barack Obama i vedoucí státníci Evropské unie.
