Počet živnostníků v pětimilionové zemi pod Tatrami loni klesl o 4,4 procenta na zhruba 337.000 osob, což je nejméně od roku 2004. Podle odborníků k tomuto vývoji v době klesající nezaměstnanosti přispělo i zvýšení povinných minimálních odvodů pro živnostníky a omezení výdajových paušálů současnou vládou levicového premiéra Roberta Fica, jakož i snaha státu omezit takzvaný švarcsystém.

"Změnil se daňový a odvodový systém. Předtím byla živnost o polovinu 'levnější' než pracovní poměr. Není dobré, když někdo dělá to samé a zaplatí na daních a odvodech o polovinu méně jen proto, že má jinou smlouvu," řekl ČTK ředitel nevládního Institutu zaměstnanosti Michal Páleník.

Dodal, že právě za současné vlády došlo ke sblížení povinných odvodů, které ze svých příjmů platí zaměstnanci a živnostníci. Úbytek živnostníků souvisí podle Páleníka i s tím, že firmy s nimi mohou jednodušeji ukončit spolupráci.

Z průzkumu slovenského statistického úřadu vyplývá, že na Slovensku v posledním čtvrtletí loňska došlo k omezení švarcsystému, tedy fingovaného obchodního vztahu. Počet živnostníků, jejichž výkony měly charakter závislé práce zaměstnance, klesl meziročně o 18 procent na 87.300 osob.

Zatímco živnostníků loni ubylo, počet zaměstnanců v době rychlejšího hospodářského růstu na Slovensku stoupl v posledním čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o 3,5 procenta, což představovalo přes 69.000 nových pracovních míst.

Na Slovensku rovněž stoupl zájem o zakládání firem. Celkový počet obchodních společností se zvýšil o sedm procent a dosáhl nového rekordu více než 184.000 podniků. Není známo, zda si tuto formu podnikání zvolili i bývalí živnostníci.

Mezi firmami na Slovensku tradičně dominovaly společnosti s ručením omezeným. Podnikatele tak patrně neodradilo ani rozhodnutí Ficovy vlády zavést minimální daň ze zisku, kterou až na výjimky musejí právnické osoby zaplatit státu bez ohledu na svůj hospodářský výsledek. Roční sazba za takzvanou daňovou licenci se pohybuje od 480 do 2880 eur (zhruba 13.100 až 78.500 Kč) v závislosti na obratu podniku a na tom, zda firma je plátcem daně z přidané hodnoty.