Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporům ohledně ceny a kvůli nezaplaceným účtům. Předchozí rozhovory, které vede za Evropskou komisi právě Oettinger, skončily 16. června bez výsledku.
"Mohli bychom dospět k prozatímnímu řešení, jímž bychom zabránili absenci dodávek mezi říjnem a dubnem," řekl Oettinger v Bruselu. Dodal, že ve vztazích mezi EU, evropskými plynárenskými společnostmi, ukrajinským plynárenským podnikem Naftogaz a ruským vývozcem plynu Gazprom nastal pokrok a všechny strany si vzorně vyměňují informace.
Konference se zúčastnil i norský ministr energetiky Tord Lien, který podpořil snahy EU o bezpečnost dodávek plynu a řekl, že Norsko by v případě další plynové krize mohlo svůj vývoz do Evropy zvýšit, avšak jen velmi mírně. Upozornil, že vývozní kapacity pro norský plyn jsou na zimu už víceméně zaplněny.
Lien také zdůraznil, že "vláda plyn neprodává", a přenesl tím rozhodování o dodatečných dodávkách plynu do EU na soukromé dodavatele. V minulosti norští činitelé dávali najevo, že Norsko pomůže EU v případě krize jen tehdy, když to pro něj bude dávat komerční smysl.
Některé evropské země, zejména Polsko a Slovensko, si v posledních týdnech stěžují na pokles dodávek plynu z Ruska. Ruská plynárenská společnost Gazprom však tvrdí, že dodává plyn do Evropy podle dohodnutých kontraktů a že pokles se týká pouze takzvaného dodatečného objemu.
Rusko je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Plyn dodávaný Gazpromem pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky v Evropské unii.
