Hlavní podíl na zrychlení inflace v eurozóně měl nárůst cen v některých službách a v kategorii tabákových výrobků. Naopak pokles cen pohonných hmot, telekomunikačních služeb a zeleniny inflaci táhnul dolů.
Největší meziroční zvýšení spotřebitelských cen zaznamenalo Rakousko, Rumunsko, Finsko a Německo. Meziročně naopak spotřebitelské ceny klesly v Řecku, Bulharsku, na Kypru, v Maďarsku či na Slovensku.
Inflace v eurozóně se už nějakou dobu nachází hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou Evropská centrální banka (ECB) stanovila jako strop cenové stability. Pomalý růst spotřebitelských cen vytváří tlak na další uvolňování měnové politiky ze strany ECB.
Její přední představitelé dnes řekli, že banka pracuje na několika nástrojích své politiky a je odhodlána jednat, pokud to bude třeba. Člen Rady guvernérů ECB Yves Mersch uvedl, že škála připravovaných opatření je širší, než by se novináři či analytici mohli domnívat. Nástrojem, který je k dispozici, je i možnost záporných úrokových sazeb, prohlásil dnes Mersch v Krakově.
Agentura Reuters ve středu s odvoláním na své zdroje informovala, že ECB na červnové zasedání bankovní rady připravuje balík možných opatření, mezi nimiž je i snížení všech úrokových sazeb. V případě jednodenní depozitní sazby, kterou ECB vyplácí bankám za to, že si u ní přes noc nechají peníze, by to znamenalo, že se z nynější úrovně posune do záporných hodnot.
"Jsme odhodláni jednat rychle, pokud bude potřeba, a nevylučujeme další uvolnění měnové politiky," sdělil dnes viceprezident ECB Vítor Constancio. Současnou situaci v eurozóně podle něj charakterizuje "bezúvěrové" zotavování a úroveň úvěrů poskytovaných soukromému sektoru je nízká, prohlásil v Berlíně.
Výhled inflace mezitím dnes zhoršilo 55 nezávislých evropských ekonomů, akademiků a dalších expertů, které oslovuje sama ECB. Ti nyní předpokládají inflaci v roce 2016 na úrovni 1,5 procenta. V předpovědi před třemi měsíci počítali s inflací 1,7 procenta. NA ECB se tím tedy nyní vytváří další tlak.
