14°C
Jak jste se zrovna vy ve Tváři ocitla? Oslovili vás z televize sami, nebo to byla vaše iniciativa?
Tentokrát mě přímo oslovili, nemusela jsem na konkurz. Ale to jen proto, že jsem původně měla být už v první řadě, kdy jsem si castingy poctivě odchodila. Jenže tehdy se jim to nakonec promíchalo nějak jinak, už jsem se asi do toho složení nehodila a sešlo z toho. A vlastně jsem ráda, že to klaplo až teď. Protože točit takový pořad je hrozně časově náročný a mně se tentokrát stala neuvěřitelná věc – všechny důležitý natáčecí dny se mi trefily tam, kde jsem měla volno. Takže jsem to brala jako znamení, že do toho mám jít.
Když to napoprvé nevyšlo, mrzelo vás to?
Asi trošku jo. Ale spíš jsem si říkala, že to snad vyjde jindy, věděla jsem, že by mě to bavilo.
Vyšlo to teď. Nelitujete, když už jste si to zkusila? Prý je to dost náročné, fyzicky i psychicky.
Ne, vůbec! Nelitovala jsem ani na chvilku, mě to fakt strašně baví. Uvidíme, co budu říkat třeba za měsíc, kdy už asi budeme všichni vyčerpaní, ale zatím je to super. Není to stereotyp, děláme a zkoušíme pořád něco novýho… Pro mě je to fakt zábava.
Je nějaká proměna, které se bojíte?
Za nejtěžší považuju takové ty světové divy, například Beyoncé. Ta je tak dobrá, že si z toho člověk ani nemůže udělat legraci, to prostě nejde. Jde to jen naprosto perfektně odzpívat, odtancovat… Toho se trochu bojím.
Vy nejen hrajete, ale i zpíváte, to je pro vás v soutěži výhoda, ne?
Jak se to vezme… Podle mě jsou na tom vlastně líp ti, o kterých se vůbec neví, co umí. Třeba herci, u nichž byste si netipli, že umí i zpívat, a pak přijdou a skvěle to rozbalí. Takže já to jako výhodu nevidím. U multitalentovaných lidí, jako jsou třeba muzikáloví herci, se prostě očekává, že to zvládnou na jedničku. Čímž nechci říct, že já jsem nějaký multitalent, ale chápete… (směje se)
Máte vítězné ambice, nebo si na takové myšlenky zatím netroufáte?
Já to hlavně vůbec nechci brát jako soutěž, přijde mi to hrozně zbytečný, že to vlastně soutěž je. My se tam tak bavíme, tak si užíváme vystoupení ostatních kolegů… Mě třeba čísla ostatních baví víc než ty moje, protože si je můžu pořádně užít a vychutnat. A to hodnocení potom je tak pitomý, rozčiluje mě, že to musíme podstupovat… Ale chápu to. Je to prostě součást hry.
Vy nejste soutěživá?
No právě, že jsem. A proto nesmím a nechci myslet na to, že soutěžím, jinak bych to mohla začít prožívat až moc. (směje se)
Jak tam spolu vycházíte? Asi jste se s ostatními předtím příliš neznala.
Jen s Anetou Krejčíkovou a Honzou Maxiánem. Ale vycházíme skvěle, vážně. Vím, že to říkají vždycky všichni, ale i kdyby to bylo jinak, tak vám to beztak nikdo neprozradí, a u nás to tak navíc fakt je. (směje se)
Neměla jste před některými ostych? Přece jen jsou tam i soutěžící s podstatně víc zkušenostmi, například Leona Machálková.
Ne. Právě Leona mi jako první věc po seznámení řekla, že zpívala s mým tátou v kapele, takže tam na nějaký ostych nebyl prostor. Navíc je hrozně v pohodě. Z té naší party si možná trochu držel odstup Tomáš Matonoha, ale já bych řekla, že to tak ti křehcí muži mají. Že působí trošku nepřístupně, ale je to vlastně jen taková maska. (směje se) Nicméně Tomáš je taky bezvadnej, vlastně je takovej roztomilej.
Vy asi ostychem netrpíte obecně, jinak byste se zřejmě neživila tím, čím se živíte.
Netrpím. (směje se) Já jsem spíš asi takový exhibicionista. Jsou věci, ve kterých jsem ostýchavá, ale určitě mezi ně nepatří jakýkoliv vystupování, komunikace, předvádění se…
Kromě Tváře točíte taky seriál Modrý kód a hrajete v divadle. Máte vůbec čas na něco jiného? Na nějaký soukromý život?
Teď upřímně moc ne, ale já jsem za to vlastně hrozně šťastná, vyhovuje mi to. Nějaký čas na sebe si najdu vždycky, nejsem ten typ, co by z práce vyloženě hysterčil, kafe s kamarádkou tam vždycky nějak vmáčknu. Uznávám, že je to teď pracovně celkem masakr, ale snesitelnej a baví mě.
Konzultovala jste svou účast v Tváři s manželem? To, že na něj asi nebudete mít tolik času?
Ne. Jsou věci, které si opravdu řeším sama.
Dřív jste hodně mluvila o založení rodiny, ale to se vám teď do harmonogramu asi úplně nehodí…
Je fakt, že jsem si dřív představovala, že budu mladá maminka, ale to už jsem stejně prošvihla. Podle mě se za mladou můžete v tomto ohledu považovat tak do pětadvaceti, pak už nejste mladá, ale normální. (směje se) A protože mám teď tolik práce, žiju tak pestrý život a dějou se mi v něm takové věci… Tak na nějaké dítě nemám pomyšlení a už jsem se nějak přeorientovala na myšlenku, že budu holt ta moderní matka kolem třicítky.
Místo dítěte si teď budete užívat nově nabytou popularitu. Jste sice známá herečka, ale řekla bych, že Tvář to povědomí o vás ještě rapidně zvýší.
To je věc, které se bojím. Jasně, sem tam se mi stane, že mě na ulici někdo požádá o podpis nebo se chce vyfotit, ale to je v pohodě. Jenže v divadle hraju s Honzou Cinou (vítěz druhé řady Tvoje tvář má známý hlas – pozn. red.), a když vidím, co se děje kolem něj, tak mi to přijde místy až šílený. Třeba někam jdeme, jen to blbýho obchodu, a jeho si tam lidi natáčí na mobil! Nezeptají se, prostě točí. To už je podle mě přes čáru. Ale tak doufám, že nebudu tak oblíbená jako on a tohle se mi dít nebude. (směje se)
Očima autorky
Berenika byla velmi ochotná, a i když toho má poslední týdny nad hlavu, přece jen si chvíli na náš rozhovor našla. Čas a místo navrhla ona a já díky ní poznala příjemnou pražskou kavárnu Cafe Plecnik, kde jsem určitě nebyla naposledy. Mluvila rychle a bez zaváhání šla vždy přímo k věci. Sama říká, že není žádná křehká dívka a asi na tom něco bude. Křehké dívky to totiž většinou nikam nedotáhnou.
VIDEO: Berenika Kohoutová: Jsem teď sexy mrcha
Berenika Kohoutová: Jsem teď sexy mrcha Adam Balažovič
