Ve spolupráci se Svobodovým synem Petrem a se souhlasem ostatních dědiců nyní vycházejí na desce s názvem …já tu stojím dál. „Jmenuje se tak, protože táta je aspoň prostřednictvím svojí muziky pořád s námi,“ řekl Blesku Petr Svoboda.
Původně dával Petr Svoboda materiály dohromady s úmyslem dát jen těm nejbližším. Aby měli vzpomínku na to, jak jeho otec tvořil. Na hlas, ve kterém byla vetknuta jeho osobnost. „Usoudil jsem ale, že by byla škoda nechat ho jen pro úzkou skupinu zasvěcených. I širší skupina přátel a jeho fanoušci uvidí, jaká je to pecka a bezvadná vzpomínka,“ řekl Blesku Petr Svoboda. Pro obal poskytl i dosud nepublikované fotografie Karla Svobody. „Fotil jsem ho u moře v Los Angeles v roce 2003,“ svěřil.
Osud spojený s Draculou
Karel Svoboda synovi věnoval spoustu svých nahrávek. „Bylo nutné je vytřídit, všechny si poslechnout,“ říká Petr Svoboda. Nejosobnější vztah jej váže k Draculovi. „Tu kazetu jsem si odvezl do Ameriky, kde jsem studoval. Našel jsem ji po letech.
Je to unikátní nahrávka, která se jinde nedochovala a táta na ní zpívá písničky z Draculy. Skládal je někdy v roce 1994. Těsně po tom, co umřela moje máma,“ vzpomínal s tím, že z písní cítí paralelu Draculy, který přijde o svoji milovanou bytost Adrianu a osobního otcova smutku. „V tátově interpretaci zazní i písnička smrt s krásným Borovcovým textem: Smrt ta neúplatná služebná. Smrt, ta je lidem zřejmě potřebná. Jde mráz po zádech z toho, jak to zpívá,“ řekl Blesku.
Všechno ale není jenom tragické. Posluchače pobaví, když uslyší, jak Svoboda sám se sebou nazpíval duety. Třeba kněze a Draculy. „ Je tam cítím divadelní talent, který táta měl, i to, jak dával srdci a duši do každého muzikálu. Tu hudbu opravdu prožíval. Po materiálech z dalšího Svobodova muzikálu Hrabě Monte Cristo se bohužel slehla země. Zazní ale jeden pracovní song, kde Svoboda zpívá duet se zpěvačkou Naďou Wepperovou, z posledního dokončeného díla, Golema.
Čekal ho Rasputin a Marie Antoinetta
Když Karel Svoboda spáchal sebevraždu, měl rozpracované dva muzikály, k jejichž realizaci nikdy nedošlo. K Marii Antoinettě psal texty Pavel Vrba. Rasputina připravoval s Michaelem Kuncem, německým skladatelem a textařem, který překládá do němčiny texty Andrea Llooyd Webera. „ Měl to být velký projekt a měl ho režírovat Roman Polanský. Bohužel se stalo to, co se stalo a nedošlo k tomu,“ vzpomíná skladatelův syn. Obě díla byla měla hotový základní koncept, napsané byly zhruba z jedné třetiny. O tom, že by je nyní dokázal někdo dokončit, v tuto chvíli Petr Svoboda neuvažuje. „Nedokážu si představit, že někdo dokončil tátovu práci,“ míní. Na desku zařadil aspoň fragmenty nedokončených děl.
Z Marie Antoinetty jsou to jen instrumentálky. „Ale v Rasputinovi je třeba duet, který táta zpívá s Danem Hůlkou, i když s nehotovým pracovním textem. Táta zpívá kněze, Dan Hůlka Rasputina. Je tam slyšet i pracovní nahrávka s Petrem Kolářem, se kterým táta naposledy spolupracoval a měl ho rád,“ říká Petr svoboda. Podle něj je jasně cítit, jak jsou oba muzikály odlišné. Rasputin je daleko prý temnější.
Pořád žije
Jako bonbónek zazní na vzpomínkové desce písnička Tenhle bílej měsíc, kterou kdysi zpíval Jaromír Mayer. „Je veselá, všem tátu mile připomene. A právě z ní pochází název celé desky. Končí slovy: Já tu stojím dál. Desku jsme takhle nazvali, protože táta je pořád s námi,“ říká Petr Svoboda, jemuž s projektem pomáhal dlouholetý spolupracovník jeho otce ing. Paulů.
Odkaz Karla Svobody funguje i v nahrávacím studiu, které zachoval. Točilo se v něm CD Dracula 2009 a bude se tam nahrávat muzikál Zdeňka Bartáka Baron Prášil. „Chci, aby to tam dál žilo uměleckým životem, určitě tam nebude zmrzlinárna,“ říká Svoboda mladší. I v domě, v němž skladatel žil, proběhly jen kosmetické změny. „Je takový, jaký byl, když jsem byl dítě. Obraz mojí mámy vidí pořád tam, kde bylo vždy jeho místo. A třeba bude jednou v tátových stopách pokračovat můj syn. Je mu rok, ale myslím, že bude mít určitě talent k hudbě, prý se dědí ob generaci,“ uzavřel.
