Hlasování o nedůvěře: Kníže opustil Sněmovnu na protest proti amnestii

Šéf TOP 09 chápe prezidentovo právo amnestii vyhlásit, premiérův postup ale pokládá "za mírně řečeno chybný" a "velice ho pobouřil". "Ústavní realita vyžaduje, aby byla vláda informována," řekl Schwarzenberg.

Jako první místopředseda vlády se prý o amnestii dozvěděl stejně jako ostatní obyvatelé z Klausova novoročního projevu. "Když jsem byl seznámen s obsahem, byl jsem zděšen," uvedl. Premiér dal svým postupem podle Schwarzenberga najevo, že nedůvěřuje ani vlastní vládě.

Nečas jej hájí slovy, že amnestii musel podle ústavních zvyklostí podepsat. Také podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) patří amnestie k případům, v nichž je spolupodpis premiéra právní; podepsat ji tedy prý musí, ač s ní politicky nesouhlasí.

Nedůvěra nehrozí

Nečasovi se tak Schwarzenberg za jeho podporu ODS pro druhé kolo prezidentské volby příliš neodvděčil. Naopak se postavil na stranu kritiků celého procesu vyhlášení amnestie, podle nichž měl prezident k jednání přizvat nejen ministra spravedlnosti, ale také ministry sociálních věcí, vnitra a zástupce policie. Klaus však text "upekl" pouze se svými poradci a Nečasem, který podle ústavy svůj podpis připojit nemusel. Amnestie by pak neplatila.

I přes Schwarzenbergův odchod dnes patrně konec Nečasovy vlády nehrozí. Opozice by pro vyslovení nedůvěry potřebovala nejméně 101 hlasů, které ale prakticky nemá šanci získat.

Kritizoval ji i Zeman

To Scwarzenbergův protikandidát Miloš Zeman už dříve prohlásil, že je zásadním odpůrcem amnestie v jakékoli podobě. V tomto případě prý o to zásadnějším, že se týká i podezření v případech takzvaných tunelářů. I přes tuto kritiku však současný prezident Klaus podpořil právě jeho.