Ukrajina mimo NATO, ale se zárukou evropských vojsk: Trump je s kompromisem spokojen
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes to po berlínských jednáních prohlásil nejmenovaný americký činitel, podle nějž je Donald Trump spokojen se stávajícím stavem diskusí. USA a desítka zemí EU pak avizovala bezpečnostní záruky včetně mnohonárodnostní jednotky na Ukrajině.
„Základem dohody je mít v zásadě opravdu velmi silné záruky, jako článek pět, a rovněž velmi silné odstrašení,“ citovala AFP nejmenovaného amerického činitele. Zmíněný činitel, který nemá od Bílého domu pověření k veřejným vyjádřením, a proto s novináři hovořil pod podmínkou zachování anonymity, zdůraznil, že věří, že Rusko se zárukami bude souhlasit.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zdůraznil, že pro Rusko jsou klíčové právní záruky toho, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance. K jednáním v Berlíně pak uvedl, že Trump pracuje na urovnání konfliktu.
„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru,“ praví pátý článek Severoatlantické smlouvy.
Merz: Reálná šance na mír
Příměří na Ukrajině by mělo být zajištěno rozsáhlými a právně závaznými zárukami ze strany Spojených států a Evropy, komentoval i německý kancléř Friedrich Merz, který dnes přijal Volodymyra Zelenského a večer o Ukrajině zasedl k jednání s dalšími partnery. Vyzval také Rusko, aby alespoň přes Vánoce přestalo „terorizovat“ civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Taková přestávka v bojích by mohla být podle něj základem pro jednání o trvalém příměří.
„Máme teď šanci na opravdový mírový proces pro Ukrajinu. Tato rostlinka je ještě malá, ale šance je reálná,“ poznamenal před novináři Merz. V jednání podle něj nyní nastala „velká diplomatická dynamika, možná největší od začátku války“.
„Než podnikneme jakékoli kroky na bojišti, musí mít jak armáda, tak civilní obyvatelstvo jasnou představu o tom, jaké budou bezpečnostní záruky,“ tweetuje z Berlína Zelenskyj. „Právě teď pracujeme na tom, abychom vše sepsali, a dochází k pokroku. Podrobnosti vypracované vojenskou částí vypadají docela solidně, i když se jedná pouze o první návrh.“
Lídři z Berlína volali Donaldu Trumpovi. Dohoda o ukončení války na Ukrajině nikdy nebyla tak blízko, prohlásil poté americký prezident. Jeho rozhovor s Evropany a Zelenským byl prý dlouhý a dobrý a zdá se, že situace se vyvíjí dobře.
Vojáci na místě
Spojené státy a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Ve společném prohlášení to uvedli premiéři a prezidenti deseti evropských zemí a zástupci Evropské unie.
Součástí záruk má být také „mnohonárodnostní jednotka pro Ukrajinu v rámci koalice ochotných“, která by byla vedená Evropou, složená z „příspěvků ochotných národů“ a podporovaná Spojenými státy. „Tato jednotka bude pomáhat při regeneraci ozbrojených sil Ukrajiny, zabezpečení vzdušného prostoru Ukrajiny a zajištění bezpečných moří, a to i v rámci Ukrajiny,“ stojí v prohlášení.
Vzniknout má také mechanismus na monitorování příměří vedený USA. Spojené státy a Evropa slibují Ukrajině také pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800.000 vojáků, a s poválečnou obnovou země.
Prohlášení je vydané ve jménu německého kancléře Friedricha Merze, dánské premiérky Mette Frederiksenové, finského prezidenta Alexandera Stubba, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgie Meloniové, nizozemského premiéra Dicka Schoofa, norského premiéra Jonase Gahra Störeho, polského premiéra Donalda Tuska, švédského premiéra Ulfa Kristerssona, britského premiéra Keira Starmera, předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. K prohlášení se mohou připojit také další.
Zmíněný americký činitel řekl, že dnešní část jednání se týkala právě především bezpečnostních záruk. Nastal podle něj výrazný pokrok v přiblížení postojů Ukrajiny a Ruska, které válku rozpoutalo svou invazí v únoru 2022.
Vedle záruk se dnešní jednání zaměřilo i na ruské územní požadavky. Moskva mimo jiné požaduje, aby se ukrajinská armáda stáhla i z těch částí Donbasu, které ruské síly dosud nekontrolují. Ukrajina opakovaně odmítla své území Rusku postoupit. „Konečné rozhodnutí o území bude na Ukrajině,“ citoval Reuters bez upřesnění amerického zástupce. Ten dodal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní otázky musí projednat se svým týmem. Právě územní otázky Zelenskyj v Berlíně označil za „bolestivé“.
„Doufejme, že jsme na cestě k míru,“ uvedl americký zástupce. Poznamenal, že jednání budou na úrovni pracovních skupin pokračovat o víkendu v USA a že američtí vyjednávači jsou připraveni odcestovat do Ruska, pokud to bude potřebné. Nyní je vyřešeno asi 90 procent sporných otázek, uvedl podle Reuters tento představitel americké administrativy.
Zmínil také, že Rusko sice odmítá vstup Ukrajiny do NATO, je však otevřené ukrajinskému členství v Evropské unii.
