Rusko zvyšuje daně. Jak to Putinovi úředníci vysvětlili obyvatelstvu?
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) o dva procentní body na 22 procent kvůli potřebě financovat armádu, která čtvrtým rokem pokračuje v rozsáhlé invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo financí. V ruských televizích Chanel One, Rossija 1 a NTV se však tato informace objevila jen okrajově, podotýká ruský web Meduza.
Loni Vladimir Putin slíbil, že základní daňový rámec Ruska zůstane beze změny až do roku 2030. Teď se ale ministerstvo financí chystá zvýšit standardní DPH z 20 na 22 procent – jde o druhé zvýšení daní od začátku války na Ukrajině. Napsal o tom ruský web Meduza.
Úředníci přiznávají, že jde o opatření k udržení válečného fondu, ale ve státní televizi se zpráva objevila jen okrajově, až na konci zpravodajských pořadů po segmentech o „speciální vojenské operaci“, Trumpově projevu v OSN a volbách v Moldavsku. Jedná se o televizní stanice Chanel One, Rossija 1 a NTV.
Prezident Vladimir Putin minulý týden naznačil, že je otevřen zvýšení některých daní, aby bylo možné dále financovat válku, kterou ruská vojska zahájila na jeho rozkaz 24. února 2022. Ruský vůdce uvedl, že Spojené státy zvýšily daně bohatým lidem za válek ve Vietnamu a v Koreji.
Ministerstvo financí uvedlo, že zvýšení daní bude zaměřeno především na „financování obrany a bezpečnosti“. Dodalo, že navrhuje i zvýšení dalších daní, včetně zdanění hazardu.
„Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu,“ uvedl úřad.
Vstupem ruských vojsk na Ukrajinu začal největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ukrajina se od té doby se západní podporou brání a Kyjev letos opakovaně souhlasil s americkým návrhem na příměří bez podmínek, Rusko nikoliv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň vyloučil možnost odevzdání ukrajinského území Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním video projevu oznámil, že uspořádal schůzi štábu vrchního velitele, kde se projednával rozsah ukrajinských úderů proti Rusku. „Už jsme si připravili naši část úkolů před schůzkou s prezidentem Trumpem – vojenskou část i ekonomickou. Všechny detaily. Všechno je tam,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident označil program své schůzky s Trumpem za „obsažný“. Řekl, že ukrajinský premiér, jeho šéf kanceláře a náměstek ministra zahraničí jsou již ve Washingtonu, kde zahájili schůzky „na svých příslušných úrovních a připravili půdu pro rozhovor s vůdcem Spojených států“. Ukrajinský občan podezřelý z koordinace útoků na plynovod Nord Stream se zatím vyhnul vydání do Německa. Italský nejvyšší soud dnes vyhověl jeho odvolání proti jeho předání, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Muž, který je podle německých zákonů o ochraně soukromí identifikován pouze jako Sergej K., byl zatčen v srpnu poblíž italského města Rimini na základě evropského zatykače. Podle prohlášení, které v srpnu zveřejnili němečtí státní zástupci, byl podezřelý součástí skupiny lidí, kteří nastražili výbušná zařízení na potrubí poblíž dánského ostrova Bornholm v Baltském moři. Výbuchy v plynovodu v roce 2022 vedly k téměř úplnému zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ukrajina jakoukoli účast popírá.
