Drony pro Putina vyrábí i děti. Rusko láká do továrny školáky z postsovětských zemí
Polytechnická škola v Alabuze v ruském Tatarstánu láká středoškoláky z Kyrgyzstánu, Kazachstánu a dalších postsovětských zemí na stipendia, hry a „perspektivní kariéru“. Za naaranžovanými sliby a online hrami se ale skrývá výroba bojových dronů pro ruskou armádu. Nábor probíhá přímo ve školách, často s tichým souhlasem úřadů, a nezletilí studenti odjíždějí sami do země, která vede válku na Ukrajině.
Samira se chystala poslat svou 16letou dceru z rodného Čuje na severu Kyrgyzstánu studovat na prestižní školu v ruské republice Tatarstán. Netušila však, že tato škola – Alabuga Polytechnic, technická instituce nacházející se ve zvláštní ekonomické zóně Jelabuga - vyrábí bojové drony používané při ruských leteckých útocích na Ukrajinu. „Myslela jsem, že jde o běžný program odborného vzdělávání,“ uvedla Samira, která kvůli ochraně identity použila pseudonym, pro RFE/RL. „Když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách a výrobě dronů, byla jsem v šoku.
Rusko Tě potřebuje!
Ruské úřady distribuují propagační a náborové materiály Alabuga Polytechnic ve školách po celém Kyrgyzstánu. Na fotografii mladých lidí v armádních uniformách se slibuje, že z nich škola „vychová nejlepší specialisty na montáž bezpilotních letounů pro potřeby ruské armády“. Na titulní straně jiného letáku je vyobrazen dron spolu s proruskými vojenskými symboly „Z“ a „V“.
Podle místních médií se brožury Alabuga Polytechnic objevily již před několika měsíci také ve školách v sousedním Kazachstánu. Zvláštní ekonomická zóna Alabuga podle všeho lákala studenty také prostřednictvím online hry Business Cats, ve které hráči chovají a obchodují s virtuálními kočkami, aby si vyzkoušeli podnikání a rozvíjeli podnikatelské dovednosti. Podle úřadů v Alabuze měla hra sloužit jako „program finanční gramotnosti a podnikání pro školáky, dostupný nejen v Rusku, ale i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu“. Místní učitelé v Kyrgyzstánu údajně hru propagovali přes aplikaci WhatsApp.
Dne 2. dubna 2024 zranil ukrajinský dronový útok na zvláštní ekonomickou zónu Jelabuga sedm lidí, včetně nezletilých. Další útoky následovaly 23. dubna a 15. června, přičemž při posledním zahynuli dva lidé a 13 dalších utrpělo zranění. Ukrajinští vojenští představitelé později potvrdili, že cílem byly dronové továrny využívané k útokům na ukrajinskou infrastrukturu, a označili Jelabugu za „legitimní vojenský cíl“. Rusko samo přiznalo, že se v Jelabuze drony vyrábějí.
Podle reportáže kanálu Zvezda uvedl ředitel zvláštní ekonomické zóny Jelabuga Timur Šagivalijev, že v továrně se s pomocí studentů vyrábějí tisíce dronů. Záběry zachytily mladé pracovníky, z nichž mnozí vypadali jako náctiletí, při obsluze strojů a montáži součástek. „Stovky strojů, tisíce pracovníků a kam se podíváte – mladí lidé,“ poznamenal moderátor pořadu. „Chlapci a dívky zde zároveň pracují a studují.“
Děti cestují do Ruska samy
Rodiče, jako je Samira, znepokojilo, když se dozvěděli, že jejich děti mají do Ruska letět samy, bez doprovodu dospělého. „Tehdy jsem se začala bát,“ uvedla Samira. „Žádali mě o cestovní doklady mé dcery, občanský průkaz, a dokonce sami nabízeli, že jí koupí letenku.“ Podle Samiry ji jeden z náborářů opakovaně kontaktoval přes aplikaci Telegram. „Pořád volali. Když jsem přestala odpovídat, volali znovu a znovu,“ uvedla.
K situaci se vyjádřil také kyrgyzský odborník na vzdělávání Myrza Karimov. „Pokud naše ministerstvo školství uzavřelo nějakou dohodu, měl by pak někdo z ministerstva skupinu doprovodit a na druhé straně ji předat,“ řekl. „Protože děti jsou mladší 18 let, není správné je jen tak poslat a předpokládat, že si je na místě někdo převezme. I když se školáci účastní různých mezinárodních sportovních akcí, vždy je doprovází zástupce státu.“
Někteří kyrgyzští rodiče už své děti do Jelabugy poslali. Kazybek, obyvatel Čuje, který požádal o použití pseudonymu, řekl pro RFERL, že jeho syn odcestoval do Jelabugy 15. července a škola mu uhradila letenku. „Syn mi řekl, že je tam nyní 21 studentů z Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a dalších zemí. Oficiální výuku ještě nezačali. Jen hrají paintball a vlastenecké hry ve vojenském stylu,“ uvedl. Kazybek dodal, že podepsal dokumenty, které zbavují školu odpovědnosti v případě zranění během těchto aktivit. „Řekli mi, že to není skutečný boj, jen simulace,“ doplnil.
Jak velká je role kyrgyzského ministerstva školství?
Vysoce postavená úřednice ministerstva školství Dinara Bektaševa potvrdila, že zástupci Alabuga Polytechnic navštěvují školy v Kyrgyzstánu už od roku 2023. „Dělali to samostatně,“ uvedla. „My jsme se školních návštěv neúčastnili.“ Ředitel školy ve městě Tokmok v oblasti Čuj, Mirlan Toktobekov, ale řekl, že když jeho školu v dubnu navštívili tři zástupci Jelabugy, „dostali jsme příkaz shora, abychom je do školy vpustili“.
Ministerstvo školství Kyrgyzstánu má podepsané memorandum o spolupráci se zvláštní ekonomickou zónou Jelabugy. Dohoda podporuje technickou a odbornou spolupráci a zaměstnávání občanů Kyrgyzstánu v rámci zóny. Bektasheva uvedla, že v Jelabuze je aktuálně zapsáno 58 kyrgyzských studentů, ale popřela, že by škola vyráběla drony. „Koluje spousta dezinformací,“ řekla. Pro většinu rodin byli hlavním zdrojem informací o Alabuga Polytechnic školní učitelé. Jeden rodič z Tokmoku, jehož dcera úspěšně složila náborové testy a má do Jelabugy odcestovat, řekl: „Věřili jsme učitelům. Bylo nám řečeno, že tam jedou i jejich vlastní děti.“ Právě nejasný náborový proces znepokojuje odborníka na vzdělávání Karimova. A dodává: „Pokud jsou děti skutečně nabírány na základě memoranda podepsaného naším ministerstvem školství, mělo by to být zveřejněno.“
Brněnská organizace Nesehnutí vyzvala tuzemské politiky k bojkotu letních olympijských her v Paříži. Nesouhlasí s tím, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) umožnil navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajině start některým ruským sportovcům a sportovkyním. Bojkot vnímá jako výraz solidarity, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Nesehnutí Marek Hadrbolec. Ruští a běloruští sportovci mohou závodit v Paříži jako jednotlivci, nesmějí používat národní symboly včetně vlajky a hymny a nemohou se účastnit týmových soutěží.
„Považujeme za velmi nešťastné, že na jedné z nejsledovanějších sportovních událostí, jejíž hodnoty jsou výjimečnost, respekt a přátelství, bude mít zastoupení válečný agresor, který tyto ideály soustavně porušuje,“ řekl Hadrbolec. Organizace vyzývá české političky a politiky, aby veřejně deklarovali, že se na protest her nezúčastní. „Dají tím najevo, že Rusko je válečný agresor a na olympiádu nepatří. A to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou nebo označením jeho výprava startuje,“ dodal.
MOV loni v březnu ustoupil od dřívějšího doporučení plošně vyloučit sportovce z Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží a v prosinci povolil účast neutrálních sportovců z těchto zemí na OH. V reakci na to přerušil spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV) jeden z partnerů, CPI Property Group.
Ruský plynárenský gigant Gazprom se v loňském roce propadl do čisté ztráty 629 miliard rublů (161 miliard Kč). V roce 2022 ještě hospodařil s čistým ziskem 1,2 bilionu rublů. Na výsledku se negativně projevilo mimo jiné i snížení prodeje plynu do Evropy o více než polovinu. Pro podnik je to první ztráta za více než 20 let.
Vývoz plynu z Ruska do Evropy, která bývala jeho hlavním exportním trhem, prudce poklesl kvůli politickým důsledkům konfliktu na Ukrajině. Gazprom má monopol na dodávky ruského plynu do zahraničí a stal se nejcitelnější obětí západních sankcí.
Gazprom uvedl, že v roce 2023 utrpěl čistou ztrátu z prodeje 364 miliard rublů. V roce 2022 dosáhl zisku 1,9 bilionu rublů. Celkové tržby společnosti loni klesly na 8,5 bilionu rublů z 11,7 bilionu rublů v roce 2022.
„Specializované firmy každý den pořizují satelitní snímky ukrajinského území. Nepřítel může tyto snímky využít,“ řekla náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Kateryna Černohorenková. Dodala, že v době války je potřeba toto riziko minimalizovat.
Resort obrany uvedl, že podepsal memorandum o porozumění s nejmenovanými firmami zabývajícími se pořizováním satelitních snímků, které se týká omezení šíření snímků ve snaze zajistit, aby k nim nemělo přístup Rusko. Úřad se také dohodl s jednou ze společností, jejíž název nebyl z bezpečnostních důvodů zveřejněn, že bude každodenně pořizovat snímky s rozlišením od tří do pěti metrů. Své družicové obrázky takto zveřejňovaly například americké firmy Maxar Technologies a Planet Labs; už zřejmě přestaly.
Agentura Bloomberg nedávno informovala, že Evropská unie uvažuje o zařazení několika firem sídlících v Číně a Hongkongu na sankční seznam – údajně dodávaly Rusku satelitní snímky.
