Setkání Trumpa s Putinem: Konec tajností o místu? Vidět se mají na základně v Anchorage
Prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin se sejdou v pátek 15. srpna na Aljašce, aby projednali, jak ukončit válku na Ukrajině. Tři kola rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala na Trumpův popud letos v létě, dosud obě strany nepřiblížila k míru, píše BBC.
Představitelé obou zemí se sejdou na Aljašce. Tu USA koupily od Ruska v roce 1867. Později se v roce 1959 stala americkým státem. Ruský prezidentský asistent Jurij Ušakov poukázal na to, že obě země jsou sousedy a odděluje je pouze Beringův průliv. „Zdá se docela logické, že naše delegace jednoduše přeletí Beringův průliv a že se tak důležitý a očekávaný summit lídrů obou zemí bude konat na Aljašce,“ řekl Ušakov.
Naposledy se Aljaška dostala do centra pozornosti v březnu 2021, kdy se nově vytvořený diplomatický a bezpečnostní tým Joea Bidena setkal se svými čínskými protějšky v Anchorage. Setkání se tehdy zvrhlo v ostrou debatu. Číňané obvinili Američany z „blahosklonnosti a pokrytectví“.
Místo činu: Základna v Anchorage
Přesné místo setkání Trumpa s Putinem dosud nebylo oficiálně zveřejněno. Trump pouze oznámil, že se s Putinem osobně setká 15. srpna. Setkání se podle Trumpa stalo reálným poté, co americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff ve středu v Moskvě vedl „vysoce produktivní“ rozhovory s Putinem.
Stanice Sky News dnes uvedla, že k setkání dojde opět na základně v Anchorage. Základna Elmendorf-Richardson je kombinací letecké základny Elmendorf a armádní základny Fort Richardson. Je to největší základna na Aljašce a žije zde více než 32 000 lidí, což představuje přibližně deset procent obyvatel Anchorage.
Navzdory geografické blízkosti s Ruskem bude Putin prvním ruským prezidentem, který navštíví Anchorage. „Je snadné si představit, že by Putin během svých schůzek s Trumpem argumentoval slovy: ‚Podívejte, území se mohou měnit‘,“ řekl Nigel Gould-Davies, bývalý britský velvyslanec v Bělorusku. „My jsme vám dali Aljašku. Proč by nám Ukrajina nemohla dát část svého území?“ mohl by se ptát Putin podle Goulda-Daviese.
Putin zatím neuhnul
Účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se neočekává. „Řekl bych, že by mohl jet, ale už se zúčastnil mnoha schůzek,“ prohlásil na Zelenského adresu v pondělí Trump. Dodal, že Zelenskyj bude první osobou, které po schůzce zavolá.
Putin požádal, aby Zelenskyj nebyl přítomen, ačkoli Bílý dům dříve uvedl, že Trump je ochoten uspořádat třístrannou schůzku. Když byl summit oznámen, Zelenskyj prohlásil, že jakékoli dohody bez účasti jeho země nedávají smysl. Vymezil se také proti tomu, co Trump nazval „výměnou území“. „Nebudeme Rusko odměňovat za to, co spáchalo,“ prohlásil.
V pondělí v rozhovoru s novináři Trump poskytl náhled možného výsledku jednání. Řekl, že Rusko „okupovalo velkou část Ukrajiny“, a dodal, že se „pokusí získat část tohoto území zpět pro Ukrajinu“. Varoval však také, že dojde k „určitým výměnám, změnám v území“.
Ukrajina trvá na tom, že nepřijme ruskou kontrolu nad regiony, které Moskva obsadila. Putin se mezitím neposunul od svých územních požadavků. Trumpova administrativa se snaží přesvědčit evropské lídry o dohodě o příměří, která by Rusku přiznala části ukrajinského území, informovala stanice CBS News.
Dohoda by Rusku umožnila udržet si kontrolu nad Krymským poloostrovem a obsadit Donbas. Podle dohody by se Rusko muselo vzdát ukrajinských regionů Cherson a Záporoží, nad kterými má v současné době částečnou vojenskou kontrolu. V rozhovoru pro Fox News americký viceprezident J. D. Vance uvedl, že jakákoli budoucí dohoda „nikomu neudělá velkou radost“. „Musíte uzavřít mír… nemůžete na nikoho ukazovat prstem,“ řekl.
Americký viceprezident J. D. Vance v neděli v televizi Fox News potvrdil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o prodej řízených střel Tomahawk evropským zemím, aby je mohly předat Kyjevu, píše BBC. Zelenskyj sám uvedl, že se na to prezidenta Donalda Trumpa zeptal v pátečním rozhovoru pro Axios.
Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
„Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na telegramu.
Počet zraněných při ruském ostřelování v Záporoží v oblasti vzrostl na 42, píše server BBC.
Náčelník Záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na sociálních sítích informoval, že po ostřelování již 42 lidí v regionu vyhledalo lékařskou pomoc.
