Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Vyplývá to ze studie, kterou dnes představil Spolkový ústav pro demografický výzkum (Bi Více než polovina ukrajinských uprchlíků v produktivním věku, kteří utekli z Ukrajiny krátce po ruské invazi v roce 2022, našla v Německu práci.B).
„U Ukrajinek a Ukrajinců ve věku od 20 do 64 let, kteří do Německa přišli mezi únorem a květnem 2022, byla míra zaměstnanosti letos v létě na 51 procentech - na 50 procentech u žen a 57 procentech u mužů,“ uvedl BiB. V létě 2022 činila míra zaměstnanosti 16 procent. Data do své studie ústav získal z rozhovorů, které vedl každého půl roku s více než 6000 ukrajinskými uprchlíky.
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. V rozhovoru s ČTK uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Situace se podle Šarendy-Panasjukové zhoršuje neustále. „Mluvit o jakémkoli zlepšení je nemožné. Diktatura je pouze nástroj okupace. Pro Bělorusy se to navíc pojí s imperiální politikou Ruska - s rusifikací a násilím. Stejně jako za 70 let bolševismu byla zničena celá národní elita. Dnes v tom pokračujeme. Rozsah represí je stalinovský, stejně jako metody. Současné běloruské věznice jsou koncentrační tábory. Je to naprostý návrat stalinismu,“ popsala situaci.
Ukrajinec, který je od srpna zadržovaný v Itálii kvůli údajnému podílu na útoku na plynovody Nord Stream, začal ve vězení protestní hladovku. V prohlášení, které má k dispozici ČTK, to dnes oznámil jeho italský advokát Nicola Canestrini. Důvodem protestu jsou převážně podmínky věznění.
O vydání bývalého ukrajinského vojáka usiluje Německo, které chce muže soudit za podíl na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022. Muž byl na základě evropského zatykače zadržen v srpnu na dovolené v Itálii a od té doby je ve vazbě. O jeho vydání dvakrát rozhodl soud v Bologni. Naposledy se tak stalo na konci října. Obhajoba ale oznámila odvolání k nejvyššímu soudu, který znovu kauzu posoudí.
