Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Vláda dnes schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl Lipavský. „Posilujeme tím naši bezpečnost. Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky', které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ dodal.
Návrhy na uvalení sankcí se podle Lipavského nejprve projednávaly v Evropské unii, nicméně nezískaly podporu. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, Spojené státy, Británie či Ukrajina, uvedl šéf diplomacie.
Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance, kterému vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK.
Slovenská diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila. Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden uvedla, že Rusko je „opravdu kreativní“ při hledání alternativního vybavení pro svou armádu. „Dokonce využívají i prvky, jako jsou konzole pro videohry, protože to jsou zjevně ty, se kterými řídí drony,“ citovala agentura Reuters Kallasovou. Nová omezení by měla mít dopad na prodej konzolí, jako je Xbox od Microsoftu, Switch od firmy Nintendo a PlayStation od Sony.
V šestnáctém balíku sankcí je rovněž 50 nových osob a subjektů, podle informací ČTK je mezi nimi 17 bank, zejména regionálních. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU.
