Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování zahájil vyšetřování 125. brigády a jejích podřízených jednotek kvůli nesprávné organizaci obrany v Charkovské oblasti, uvedla Ukrajinska pravda.
Skupina zemí, včetně pobaltských států, Polska, Norska a Finska, se dohodla na vytvoření "dronové zdi", která by pomohla chránit jejich společné hranice, uvedla v rozhovoru litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová.
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.
ISW ve své páteční analýze uvedl, že podle vícero zdrojů z ruské i ukrajinské strany ve čtvrtek úder za použití bezpilotních prostředků zasáhl radarovou stanici v ruském městě Armavir v Krasnodarském kraji. Stanice je podle analýzy součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket, jež mohou nést jadernou hlavici. Snímky ze satelitů ukazují, že jeden radar je zřejmě poškozen.
