Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Frontová linie na Ukrajině je v současné době podle Richarda Stojara z Univerzity obrany statická, dá se mluvit o patové situaci. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je podle něj stále zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Stojar to řekl ČTK.
„Dá se mluvit o patové situaci, ani jedna ze stran není schopna realizovat úspěšné útočné operace a dosáhnout tak zásadní změny dynamiky konfliktu i výrazného oslabení protivníka. Frontová linie je velmi statická a možnost dosažení byť jen omezené lokální převahy a následně významnějších teritoriálních zisků je pro obě strany velmi omezená,“ uvedl Stojar.

Odnož teroristické organizace Islámský stát (IS), která se přihlásila k pátečnímu útoku u Moskvy, se v poslední době pokusila spáchat několik podobných akcí také ve Francii. Podle agentury AFP to dnes uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie po pátečních událostech v Krasnogorsku u Moskvy, kde zemřelo nejméně 137 lidí, posílila bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň.
„Tato skupina se pokusila spáchat několik akcí také na našem území,“ řekl Macron novinářům při své nynější návštěvě Francouzské Guyany.