„Vybombarduji Moskvu na prach.“ Unikla tajná nahrávka Trumpa, jak vyhrožuje Rusku
Americký prezident Donald Trump loni na soukromé schůzce s dárci řekl, že se v minulosti snažil odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od invaze na Ukrajinu hrozbou, že v odvetě vybombarduje Moskvu. Stanice CNN dnes zveřejnila zvukový záznam, na kterém podle ní Trump o rozhovoru s Putinem dárcům vypráví.
„Co se týče Putina, řekl jsem mu: ‚Jestli půjdeš na Ukrajinu, vybombarduji Moskvu na prach. Říkám ti, že nemám na výběr‘,“ prohlásil podle CNN Trump na záznamu z roku 2024. „A on říká, ‚Nevěřím ti.‘ Ale z deseti procent mi věřil,“ dodal nynější republikánský prezident, který v předvolební kampani sliboval, že válku ukončí za den.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v reakci na zprávu CNN uvedl, že není jistá její pravdivost. „Jde o to, že v té době neprobíhaly žádné telefonické rozhovory. Koneckonců mluvíme, pokud to chápu, o období, kdy Trump ještě nebyl prezidentem Spojených států,“ poznamenal Peskov.
Trump na záznamu zveřejněném CNN rovněž tvrdí, že podobně varoval i svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga v souvislosti s možnou čínskou invazí na Tchaj-wan. Trump čínskému vůdci podle CNN řekl, že by USA v odpovědi svrhly bomby na Peking. „Myslel si, že jsem se zbláznil,“ řekl Trump na nahrávce, kde následně dodal, že s čínským prezidentem nikdy neměli problém.
Odhalení v knize
Trump podle CNN tyto výroky pronesl v době své prezidentské kampaně. Série zvukových nahrávek vznikla na fundraisingových akcích loni v New Yorku a na Floridě. Nahrávky později získali reportéři Josh Dawsey, Tyler Pager a Isaac Arnsdorf, kteří některé z nahraných hovorů podrobně popsali v nové knize s názvem 2024: How Trump Retook the White House and the Democrats Lost America (2024: Jak Trump znovu ovládl Bílý dům a demokraté prohráli Ameriku), jež vyšla v úterý.
Trump rozhovory s Putinem a Si Ťin-pchingem dárcům zmínil v souvislosti se svým tvrzením, že kdyby byl americkým prezidentem on a ne Joe Biden, odvrátil by konflikty na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Trump to opakuje i po nástupu do prezidentského úřadu v době, kdy se snaží obě války ukončit.
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
