Co chtěli Rusové v Istanbulu: Příměří jen, když Ukrajinci stáhnou vojáky z vlastního území
Ruská delegace při pátečních mírových jednáních v Istanbulu uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Předložila také další návrhy, které přesahují podmínky návrhu mírové dohody přeložené minulý měsíc Spojenými státy po konzultacích s Ruskem. Informují o tom agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory.
Moskva požaduje od Kyjeva také neutrální status Ukrajiny, kdy na jejím území by neměla být žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení. Ukrajina se má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska. Anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské a Ukrajina má stáhnout své vojáky z těchto území.
Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma stranami po třech letech. Stranám se ale nepodařilo dohodnout na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně vězňů. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli podmínky, které označil za „nesplnitelné“. Žádné další podrobnosti ale zveřejněné nebyly.
Podle ukrajinského zdroje agentury Reuters ruská strana požaduje stažení ukrajinských vojsk z Doněcké, Záporožské, Chersonské a Luhanské oblasti Ukrajiny, teprve poté může nastat klid zbraní. Tyto regiony jsou z velké části nebo částečně pod kontrolou ruských sil, ale ukrajinské jednotky stále bojují o udržení zbývajících částí regionů. V návrhu americké dohody žádný takový požadavek nebyl.
V americkém návrhu mírové dohody chybí také požadavky na neutralitu Ukrajiny a dokument předpokládá, že Ukrajina obdrží odškodnění. V návrhu Spojených států se pak uvádí, že USA by formálně uznaly Krym jako součást Ruska, zatímco u ostatních okupovaných oblastí by šlo jen o faktické uznání jejich kontroly Ruskem – nikoli o právní uznání. Návrh nemluvil ani o mezinárodním uznání.
Ruští představitelé podle zdroje předali požadavky pouze ústně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dnešním setkání s novináři na dotaz na podmínky, které Moskva předložila, uvedl, že nic nebude komentovat a jednání musí probíhat za zavřenými dveřmi. Vedoucí ruské delegace v pátek po skončení schůzky vyjádřil spokojenost a uvedl, že Moskva je ochotna s Kyjevem dále jednat.
Ukrajina již dříve uvedla, že postoj Ruska při vyjednávání v Istanbulu ukázal, že Rusko to s mírem nemyslí vážně. Evropští spojenci Kyjeva tlačí na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na Rusko uvalil nové sankce. Americký návrh byl připraven v dubnu poté, co Trumpův vyslanec Steve Witkoff odletěl do Moskvy na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
