Ukrajina už může útočit v hloubi Ruska. Západ zrušil omezení doletu zbraní, řekl Merz
Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné.
„Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ řekl německý kancléř. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. „To ještě donedávna nedělala, až na výjimky. Teď už může,“ dodal.
Na počátku války, kterou zahájilo Ruskou svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, spojenci Kyjevu nedodávali zbraně dlouhého doletu, aby zabránili eskalaci napětí, připomněla agentura DPA. Británie a Francie už ale dříve dodaly Ukrajině střely SCALP/Storm Shadow o doletu 250 kilometrů. Ke zlomovým okamžikům války patřilo loňské použití amerických raket ATACMS proti cílům na ruském území, ke kterému dal souhlas bývalý americký prezident Joe Biden.
V Německu se už od samého počátku války vede diskuze o dodání střel s plochou dráhou letu Taurus s dosahem přes 500 kilometrů. Bývalý kancléř Olaf Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz naznačil, že by je Německo pod jeho vedením dodat mohlo. Moskva před tím Berlín varovala, Německo by se podle Kremlu takovým krokem stalo jednou z válčících stran. V dnešním rozhovoru se nicméně kancléř přímo o taurusech nezmínil.
Nová německá vláda před časem také uvedla, že přestane zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní Kyjevu. Je tak otázkou, zda či kdy by se veřejnost o dodání taurusů Ukrajině dozvěděla.
Peskov: Je to docela nebezpečné
Merz v rozhovoru se stanicí WDR rovněž řekl, že ruský prezident Vladimir Putin považuje dosavadní nabídky na jednání o míru na Ukrajině za projevy slabosti. Pokud Rusko nepřijme ani nabídku na jednání ve Vatikánu, bude podle Merze nutné připravit se na to, že „tato válka bude trvat déle, než bychom si přáli nebo než bychom si dokázali představit“.
"
"Podle webu časopisu Der Spiegel by mohl ve středu za Merzem do Berlína dorazit na návštěvu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednat by mohli mimo jiné o dalším postupu ve snaze o jednání s Ruskem či o obsahu dalších protiruských sankcí.
Rozhodnutí řady evropských zemí zrušit Kyjevu omezení ohledně dosahu raketových útoků do hloubi ruského území je potenciálně nebezpečné a odporuje ruským snahám o mírové urovnání konfliktu, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety napadla sousední zemi. „Rozhodnutí, pokud se skutečně stala, jsou naprosto v rozporu s našimi snahami o dosažení politického urovnání. Je to docela nebezpečné,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
