Obavy z ruské agrese: Finsko zvýší věkovou hranici armádních záložníků na 65 let
Finská vláda hodlá zvýšit horní věkovou hranici pro armádní záložníky na 65 let. Počet rezervistů se má do roku 2031 zvýšit o 125 000. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na sdělení vlády. Vláda svůj záměr oznámila v době napjatých vztahů se sousedním Ruskem a dva roky po přistoupení Finska k NATO.
Finové, kteří jsou povinni vykonávat vojenskou službu, zůstávají součástí záloh do 50 let, pokud byli řadovými vojáky. Poddůstojníci a důstojníci zůstávají v záloze do 60 let.
„Obranná schopnost Finska je založena na všeobecné branné povinnosti, vycvičených zálohách a silné vůli bránit zemi,“ zdůraznil ve svém dnešním prohlášení finský ministr obrany Antti Häkkänen.
Ve Finsku, které má zhruba 5,6 milionu obyvatel, je v současnosti asi 900 000 záložníků. Všichni muži jsou přitom povinni vykonávat vojenskou službu od 18 let.
„Zvýšením maximálního věku záložníků dáváme více lidem možnost zapojit se do obrany státu... Silnější zálohy posílí bezpečnost Finska,“ uvedl ministr Häkkänen. Velikost zálohy se má během pětiletého přechodného období zvýšit o přibližně 125.000 branců, aby do roku 2031 dosáhla jednoho milionu lidí, uvádí se v prohlášení. Vládní návrh má být po konzultacích předložen parlamentu.
„Toto je pro spojence v NATO důkaz, že Finsko se při vstupu do NATO nezastavilo, ale bere posilování své národní obrany velmi vážně,“ řekl Häkkänen ve veřejnoprávní televizi YLE.
Finsko, které má 1340 kilometrů dlouhou společnou hranici s Ruskem, ukončilo desetiletí vojenské neangažovanosti a v dubnu 2023 vstoupilo do Severoatlantické aliance.
V prosinci 2023 Finsko hranici s Ruskem uzavřelo, protože podezřívalo Moskvu z organizování příchodu migrantů s cílem severskou zemi destabilizovat.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv. Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022. „Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš. Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu. Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.
