První projev Merze v parlamentu: Německo musí pomáhat! Ve hře je mírové uspořádání Evropy
Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, a Německo tak musí pomáhat v obraně proti ruské agresi, uvedl dnes ve vládním prohlášení nový německý kancléř Friedrich Merz. Berlín podle něj rozhodně vystoupí proti všem ruským pokusům o destabilizaci kontinentu a ke své obraně vybuduje nejsilnější konvenční armádu v Evropě. V projevu Merz slíbil také hospodářské oživení i to, že omezí nelegální migraci v souladu s pravidly Evropské unie.
Úvod vládního prohlášení Merz věnoval válce na Ukrajině. „Nejsme účastníkem války a ani jím nebudeme... Ale nejsme ani nezúčastněnou třetí stranou nebo neutrálním zprostředkovatelem,“ zdůraznil kancléř. Ve válce, kterou před více než třemi lety rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina, se podle Merze rozhoduje o mírovém uspořádání Evropy. Ukrajině se proto podle něj od Německa dostane podpory. V projevu ocenil jako „příkladnou a historickou“ reakci svého předchůdce ve funkci Olafa Scholze, který byl kancléřem v době začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko podle Merze porušilo všechna pravidla, která vznikla po druhé světové válce. Ruský stát a jeho pomahači podle něj vraždí v mnoha evropských městech, podnikají kybernetické útoky, ničí kabely na dně moří. Proti všem pokusům o destabilizaci Evropy ale Německo rozhodně vystoupí, slíbil Merz. Předpokladem zachování míru v Evropě je podle něj i silná německá armáda. V prohlášení slíbil, že jeho vláda vynaloží všechny nutné finanční prostředky, aby z německého bundeswehru vytvořila nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Postavil se i za Izrael
Spojencům Merz slíbil, že Německo bude pod jeho vedením spolehlivým a předvídatelným partnerem a bude úzce spolupracovat s Francií, Polskem, ale také s malými a středními státy v Evropské unii. Důležitá je podle kancléře také transatlantická jednota. „Je nanejvýš důležité, aby se politický Západ nenechal rozdělit,“ uvedl.
„Bezpečnost a existence státu Izrael je a zůstane německým státním zájmem,“ prohlásil rovněž Merz. Ujistil, že Německo stojí „nezlomně na straně Izraele“. Zároveň vyzval ke zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, ve kterém Izrael od útoku z října 2023 vede válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Boje si vyžádaly přes 50 000 obětí.
Slova o „lokomotivě růstu“
Část projevu věnoval Merz hospodářské situaci Německa, které dva roky po sobě nezaznamenalo hospodářský růst. Podpořit ho chce nová vláda daňovými úlevami, investicemi do infrastruktury a snížením byrokratické zátěže. „Můžeme se vlastními silami opět stát lokomotivou růstu, na niž se svět dívá s obdivem,“ prohlásil kancléř. Pomoci k růstu ekonomiky, která je největší v Evropě a na níž je závislá i řada českých podniků, by podle něj mohly další obchodní dohody EU. Vyhnout se chce Merz prodlužování obchodního sporu se Spojenými státy.
Německo je podle kancléře přistěhovaleckou zemí, nové pracovní síly potřebuje, ale nelegální migraci je třeba omezit. „Připustili jsme příliš mnoho neřízené imigrace a příliš málo kvalifikované migrace na náš pracovní trh a především do našich sociálních systémů,“ řekl Merz. Nová vláda nicméně podle něj hodlá postupovat vždy v souladu s pravidly Evropské unie. Slíbil také více deportací.
Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz se stal desátým spolkovým kancléřem minulý týden v úterý. Stojí v čele vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), která byla hlavní silou předchozí vlády.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.